Meny

Norgga duopmostuolut> Ráŋggáštusášši> Áššešlájat> Dovddastusduopmu

Dovddastusduopmu  lea álkes meannudanvuohki ráŋggáštusáššis duopmostuolus. Ášši mearriduvvo áššáskuhttonmearrádusa ja váldošiehtadallamiid haga váldošiehtadallamiin.

Áššáskuhttomii soaitá leat ovdamunni dán láhkái dubmejuvvot sivas go dat ii álmmuhuvvo viidát, seammás go ášši dávjá čovdo jođánit.

Dovddastusduopmu gáibida vissis eavttuid ollašuhttot. Eret eará ii sáhte láhkarihkkun mielddisbuktit giddagastima eanet go logi jagi. Áššáskuhtton ferte maid vuiget ollássit mii nannejuvvo dainna maid bolesat dihtet áššis. Son ferte maid miehtat ahte ášši meannuduvvo dovddastusduopmun, (geahča ráŋggáštusproseassalága § 248 lovdata.no).

Promilla áššiin lea doarvái ahte áššáskuhttin cealká iežas sivalažžan (jus son ii muitte maidige gárrema geažil, de ii sáhte son maidige dovddastit.

Mii dáhpáhuvvá álggos?

Jus ráŋggáštusášši heive ovddidit riektái dovddastusáššin, de jearrá boles áššáskuhttomis bolesgažadeamis ahte miehtá go son dasa. Jus áššáskuhtton miehtá, sádde boleseiseváldi ášši viidásat riektái oktan ráŋggáštus evttohusain. Dábálaččat gohččojuvvo áššáskuhtton diggečoahkkimii oanehis áigge maŋŋágo bolesat leat sádden ášši. Áššáskuhtton oažžo maid máŋgosa áššáskuhttomis ja bolesa ráŋggáštusárvalusas.

Molssaeaktu dovddastusdupmui lea váldodiggon oktan mielduopmáriiguin (loga eanet mielduopmárrievtti birra), vihtaniiguin ja olles duođaštusovdanbuktimin.

Áššin gos áktor gáibida sierrareakšuvdna dahje rájusgiddagas ii sáhte mearriduvvot dovddastusduopmun.

Gii oasálastá diggečoahkkimis? 

Dovddastusášši meannuda dušše okta duopmár. Dasa lassin searvá vel okta riektevihtan. Riektevihtan bearráigeahččá ahte dat mii čállo beavdegirjái lea riekta (riektevihtan oasálastá buot áššiin gos lea dušše okta duopmár.

Dasa lassin boahtá áššáskuhtton (soames áššiin sáhttá áššáskuhtton miehtat oasálastit videokonferánsa bokte).

Áššáskuhttomis ii leat dábálaččat vuoigatvuohta oaččut bealušteaddji maid almmolašvuohta máksá. Bealušteaddji nammaduvvo jus bolesat árvalit ráŋggáštusa mii lea eanet go 6 mánu. Buohkain lea vuoigatvuohta hahkat bealušteaddji dainna eavttuin ahte ieža gokčet goluid.  Dat eai leat čielga njuolggadusat dasa ahte galget go bolesat searvat áššái vai eai. Dat árvvoštallo áššis áššái.

Mii dáhpáhuvvá riektečoahkkimis?

Áššáskuhtton ferte ollásit dovddastit riektečoahkkimis. Dat mearkkaša ahte áššáskuhtton ferte čilget ráŋggáštahtti daguid. Čilgejupmi ferte  govvet olles dan objektiiva dili, nuppiin sániin dat mii duođas lea dáhpáhuvvan , ja sivalaš gáibádusat fertejit leat ollašuvvan. Áššáskuhtton beassá maid buktit cealkámuša áktora ráŋggáštus árvalussii.

Buot dovddastusduomuin galgá áššáskuhttomii addot ráŋggáštusunnideapmi siivas go lea dovddastan,  geahča ráŋggáštuslága § 59 (leaŋka lovdata.no).

Dábálaččat eai leat vihtanat dákkár áššiin. Gillájeaddji(-t) geas/geain lea veahkkeadvokáhtain oažžu/ožžot dieđu riektečoahkkiima birra. Eará gillájeaddjit eai oačču dieđu.

Buhtadusgáibádus gillájeaddjis(-in) meannuduvvo seamma áššis. Jus gillájeaddji(-it) dáhttu(-ot) čilget buhtadusgáibádusa, ferte gillájeaddji(-it) dahje veahkkeadvokáhta dieđihit dan diggái ovddalgihtii.

Duopmo celko dábálaččat diggečoahkkima loahppas..

 

 

Siidu lea maŋimus dáhkiduvvon: 08.05.2015, kl. 09:53