Meny

Vihtan lea oaidnán, gullan dahje vásihan juoiddá mas lea mearkkašupmi riekteáššái, ja nu leage dehálaš diehtogáldu riektái. Dán siiddus leat dieđut dutnje gii galggat leat vihtanin ráŋggáštusáššis dahje siviila áššis.

Dieđut gihppagiin, áppáin ja filmmain

Manne galggat vihtanuššat?

Vihtanat leat hui dehálaččat riektesihkarvuhtii servodagas. Don leat ožžon gohččuma (gohčoduvvo stevdnet) vihtanuššat sivas go oasehasat dahje riekti oaivvilda du diehtit juoidá mii lea dehálaš go riekti galgá dahkat mearrádusa áššis. Don leat geatnegahtton gohččuma vuođul boahtit čilget riektái.

Diggeášši mearriduvvo daid dieđuid vuođul mat bohtet ovdan dikkis. Danin ferte vihtan čilget dikkis vai duopmár beassá gullat vihtančilgehusa, váikevel lea ovdal muitalan áššis bolesiidda dahje oasehasa advokáhtii. Vihtan čilgehus sáhttá leat mearrideaddji áššis, danin lea vihtan geatnegahtton hállat duođa.

Dieđihit bargoaddái

Jus leat barggus, de berret dalán addit dieđu du bargoaddái gohččuma birra. Dalle dieđihat eret jávkama buori áiggis. Jus gohččuma diibmuáigi ii heive, de lea dávjá vejolaš rievdadit dan. Jus leat ožžon vihtanstevdnema bolesis dahje advokáhtas, de váldde singuin oktavuođa dan birra. Jus it, de váldde oktavuođa duopmostuoluin. Don berret nu árrat go vejolaš šiehtadit ođđa boahtináiggi.

Ovdal go boađat duopmostullui

Ovdal go boađat riektái , sáhtát čállit buot maid muittát áššis. Čállosiid sáhttát váldit mielde diggái. Viidásat sáhtát rahkanahttit iežat logadettiin čállosiid, reivviid, dokumeanttaid ja eará. Muhto don it berre hállat earáin ášši birra.

Duopmostuolus – ovdalgo galggat vihtanuššat?

Go boađat diggevistái, de lea dehálaš ahte gávnnat riektelanja gosa leat gohččojuvvon boahtit ( jeara vuostáiváldimis jus it gávnna rivttes lanja). Vuordde olggobealde lanja. Don vižžot go lea du vuorru. Fertet rehkenastit vuordit, sivas go diggi lea álgán go galggat sisa vihtanuššat. Ovdalgo don ja eará vihtanat besset vihtanuššat, galgá diggi oažžut čilgehusa advokáhtain (dahje áktoris ráŋggáštusáššiin) man birra ášši lea ja mainna lea riidu. Dasto galget oasehasat (siviila áššiin) dahje áššáskuhtton (ráŋggáštusáššiin), čilget áššis. Dán oasi it beasa gullat go galggat vihtanuššat, sivas go it galgga báinnahallot dasa mii ovdal lea dadjon áššis. Lea váttis bidjat áiggi man guhkká dát čilgehusat ja logaldallamat bistet. Jus lea erenoamáš váttis dilit mat dagahit ahte lea váttis dutnje vuordit, de čielggat dan ovddalgihtii sutnje gii lea du gohččun boahtit.

Dikkis - dáhkideapmi ja čilgehus

Go boađat diggelatnjii, de dáhttut du mannat vihtanboksii. Dasto jerret du nama, gos orut ja nu ain. De jerret ahte leatgo mange láhkai sogalaš áššáskuhttomiin, gillájeaddjin dahje oasehasain áššis. Maiddái eará beliid fertet muitalit nu go oktasaš ruđalaš beroštumiid. Dat sáhttá ahte du dilálašvuohta, sogalašvuohta dahje sullasaš áššiid geažil it galgga čilget, dahje dus lea geatnegasvuohta hilgut čilgemis. Dáid beliid fuomášahttá riekti dutnje.

Don fertet dáhkidit ovdalgo beasat čilget. Álggos rávve rievtti jođiheaddji du muitalit olles ja duohtavuođa ja iige čiegadit maidige. Dán galggat dáhkidit. Čuoččut cealkkát: "dan mun dáhkidan".

Du dáhttut dasto čilget maid dieđát áššis. 

Jus it riekta dieđe maid galggat čilget, de sáhtát dáhtut sin jearrat gažaldagaid áššis. Go leat čilgen dan maid muittát, de jearret dábálaččat ášši oasehasat ja duopmár gažaldagaid dus. Don fertet maid muitalit daid beliid maid navddát leat dehálaččat áššái. Dát guoská beroškeahttá vaikkevel it jerro njuolga dan birra. Jus eahpidat dahje it muitte mii dáhpáhuvai, de muital dan. Don sáhttát geavahit notáhtaid veahkkin muitui, muhto ieš alddis čilgehus galgá leat njálmmálaš.

Boastu čilgehus lea ráŋggáštahtti ja sáhttá addit vihtta jagi giddagasduomu.

Maŋŋágo leat geargan čilgemis, mearridat ieš ahte háliidat go čuovvut viidásat dikki  guldaleddjiid sajis.

Mátkebuhtadus ja eará golut

Ráŋggáštusáššiin lea dus vuoigatvuohta oaččut gokčot mátke- ja borrangoluid stáda mátkeregulatiiva vuođul. Buhtadeami geavahit iežas biilla dohkkehuvvo dušše jus dat lea hálbbimus, jus erenoamáš dárbbut eai dagat ahte fertet geavahit iežas biilla. Dieđut johtin ja orrun goluid sturrodaga birra ja mátkeskovi oaččut go jearat duopmostuolus. Gáibádusat mat gusket johtimii fertet addit duopmostullui go boađat dahje maŋimuš ovtta mánu das rájes go mátki lea loahpahuvvon. Siviila áššiin šiehtadalat goluid gokčat oasehasain gii du lea gohččun.

Vihtangažadeapmi telefuvnna dahje videokonferánsa bokte

Vihtanat sáhttet gažaduvvot telefuvnna dahje videokonferánsa bokte, nu go ovdamearkka dihti guhkes mátki dahje buozalmasvuođa geažil. Don boađát dalle ovdamearkka dihti boleskámmárii, leansmánnekantuvrii dahje eará duopmostullui. Váldde oktavuođa duopmostuoluin jus oaivvildat dat lea heivvolaš. Loga eanet videokonferánsa birra duopmostuoluin

Vihtandoarjja

Dat ahte gohččojuvvot vihtanuššat dikkis, sáhttá dagahit balu ja eahpesihkkarvuođa. Vihtanuššat lea amas eatnašiidda, olmmoš sáhttá balu dovdat vuordámušaide, maid galgá dadjat ja mii muođuid dáhpáhuvvá. Máŋga duopmostuoluin lea vihtandoarjja, geat galget veahkehit vihtaniid šaddat oadjebasa dillái. Loga eanet ortnega birra  www.domstol.no/vitnestøtte

Boahtin geatni ja beassansivat

Guhkes mátki

Lea dehálaš ahte boađat nugo gohččumis boahtá ovdan. Dus lea geatnegasvuohta boahtit vihtanuššat beroškeahttá man  guhkes mátki lea, muhto jus mátki lea eanetgo 800 km. almmolaš fáruin dahje 125 km. eará láhkai johtit, sáhttá riekti luvvet du boahtingeatnegasvuođas. Dákkár beassan addo jus boahtin dagaha hehttehusaid dahje goluid buohtastahtton dárbbuin du boahtit čuvget ášši. Jus navddát beassat dáid sivaid vuođul, fertet dalán váldit oktavuođa duopmostuoluin. Don it sáhte garvit boahtimis jus it leat ožžon čielga dieđu ahte it dárbbaš boahtit.

Buozalmasvuohta

Jus buohccát dahje lea eará sivat mat dagahit ahte it sáhte boahtit, de fertet addit dieđu duopmostullui nu fargga go vejolaš. Jus oaivvildat dus lea lobálaš eretjávkan sivva buozalmasvuođa geažil, fertet oaččut doavtterduođaštusa ja sáddet dan riektái. Lea duopmostuollu mii árvvoštallá ahte beasat go buozalmasvuođa geažil. Jus it atte duopmostullui dieđu eretjávkama birra nu fargga go vejolaš, sáhttát oažžut sáhkku ja  buhttenovddasvástádusa. Gohččun doaibmá dassái go leat ožžon dieđu rievttis ahte beasat boahtimis. 

Don sáhttát oažžut sáhkku ja buhtadusovddasvástádusa jus it boađe vihtanuššat ja jus it leat ožžon dieđu ahte it dárbbaš boahtit. Riekti sáhttá maid dáhttut bolesa viežžat du.

Siidu lea maŋimus dáhkiduvvon: 05.02.2015, kl. 08:55