Meny

Domstol.no> Siviila diggeášši> Sakstyper> Siviila ášši váldošietadallamin

Dán siiddus gávnnat dieđuid mo siviilá ášši váldošiehtadallamin (diggeášši) čađahuvvo.

Okta ulbmilin riidolágas lea čoavdit eanáš riidduid geavakeahttá duopmostuoluid. Álgovuorus leat geatnegáhtton geahččalit čoavdit riiddu ovdalago ášši ovddiduvvo diggái. Danin geatnegahttá riidoláhka beliid riiddus čuovvut muhtton eavttuid. Okta eavttuin lea ahte son gii vuolggaha ášši, lea geatnegáhtton čálalaččat dieđihit sutnje gean vuostá vuolggaha ášši. Dát ferte dáhkkot ovdal go ášši ovddiduvvo áššečuoččáldahttimin.

Diehtočállosis galget boahtit ovdán makkár gáibádus sáhttá ovddiduvvot ja mii dasa lea vuođđun. Diehtočállosis galgá maid ávžžuhit nuppi beali buktit oaivila gáibádussi ja dan vuđđui.

Son gii oažžu áššečuoččaldahttima dieđáhusa, ferte  govttolaš áiggis árvvoštallat gáibádusa ja dan vuođu. Jus ii mieđa leat gáibádussi, ollislaččat dahje belohahkii, de ferte čilget iežas oainnu áššái, nu gohčoduvvon vásttaga bokte. Geatnegasvuohta dieđihit ja vástidit ovdal áššečuoččaldahttima geatnegahttá guktuid beliid buktit ovdán dehálaš dokumeanttaid ja eará duođaštusaid maid ieš dovdá dahje diehtá ja maid ii sáhte vuordit nuppi beali diehtit. Bealit leat maid geatnegahtton geahččalit čoavdit riiddu buorredáhtolašvuođain.

 

Geatnegasvuođaid hilgun

Váikkovel nubbi bealii ii čuovvul iežas geatnegasvuođaid ovdalgo ášši vuolggahuvvo, de ii mearkkaš dat ahte duopmostuolut sáhttet hilgot ášši. Lea baicce nu ahte váilevaš geatnegahtton dieđuid buktin sáhttá váikkuhit áššegoluid juohkimis, nu go eret eará advokáhta ja riektedivvaga goluid. Sihke vuoigatvuohta oažžut iežas áššegoluid gokčot ja geatnegasvuohta máksit nuppi beali áššegoluid sáhttá váikkuhuvvot das mo lea duohtalan iežas geatnegasvuođaid.

Jus riidu ii čovdo – soabadeapmi soabadanráđis

Jus bealit eai soabat gaskaneaset, de sáhttá šaddat dárbu ovddidit ášši soabadanráđđái. Son gii ovddida ášši, gohčoduvvo čuoččáldahtti. Čuoččaldahtti ferte sáddet moaitaga soabadanráđđái. Dákkár moaitta gohčoduvvo soabahanmoaitta. Go moaitta lea vuostáivaldon, gohčču soabadanráđđi beliid riektečoahkkimii gos ulbmil lea oažžut beliid soabadit áššis. Jus bealit eai soabat, de sáhttá soabadanráđđi, jus bealit sohpet dasa, cealkit duomu áššis. Jus ášši árvu lea unnit go 125 000 kr., de sáhttá soabadanráđđi cealkit duomu jos nubbi bealli dáhtto dan.

Soabadanráđđi sáhttá loahpahit meannudeami jus eahpiduvvo ahte ášši heive viidásit meannoduvvot soabadnaráđis. Áššemeannudeapmi soabadanráđis loahaphuvvo maid jus ráđđi ii dáhto dahje ii sáhte cealkit duomu.

 

Makkár áššiid ii dárbbaš meannudit soabadanráđis?

Soabaheapmi soabadanráđis sáhttá garvit dilálašvuođain gos:

  • Supmi mainna lea soabatmeahtunvuohta lea eanet go 125.000 kr.
  • Guktot beliit ožžon advokáhta veahkki
  • Go lea čađahuvvon soabadeapmi olggobela rievtti, soabadnalága 7. Kapihtala vuođul  

 

Mo ovddidit ášši viidásat diggeriektái?

Soabadanráđi duomu sáhttá ovddidit diggeriektái stevdnema bokte ovtta mánu sistte. Stevdnt lea dat dokumeanta maid sádde duopmostullui siivas go dáhttu vuolggahit siviila ášši. Guktot bealit riiddus sáhttet ovddidit stevdnema. Okta ášši sáhttá maid ovddiduvvot diggeriektái stevdnema bokte jus soabadnaráđđi ii dáhto dahje ii sáhte meannudit ášši viidásat. Dat seamma guoská áššiide maid soabadanráđđi ii dárbbaš meannudit.

 

 

Váldošiehtadallan dahje smávvagáibádusáššeproseassa?

Riidoáššiid sáhttá juohkit riiddu ruhtaárvvuid vuođul. Jus árvu lea unnit go 125 000 kr. De meannuduvvo ášši smávvagáibádusáššeprosessa njuolggadusaid vuođul. Jus árvu lea eanet go 125 000 kr. De meannuduvvo ášši dábálaš siviila áššiin váldošiehtadallamiin. 

Siviila ášši váldošiehtadallamiin - áššeráhkaneamit

Jus áššečuoččaldahttis lea advokáhta, de ráhkada dábálaččat advokáhta stevdnega. Áššečuoččaldahttis geas ii leat advokáhta lea vuoigtavuohta riidolága vuođul ovddidt stevdnega njálmmálaččat go ieš boahta duopmostullui. Riekti de čállá stevdnega. Riidolágas § 9-2 (leaŋka riikoláhkii: lovdata.no) lea čielga gáibádusat mo stevdnega galgá hápmet. Stevdnet galgá leat dakkár hámis ahte lea dohkálaš vuođđu áššemeannudeapmái.  Dat duođalaš ja reivttálaš vuođđu stevdnegis ferte leat dakkár hámis ahte son geas vuostá ášši lea vuolggahuvvon sáhttá árvvoštallat gáibádusaid ja ráhkanahtit ášši. Stevdnet galgá sistisdoallat dárkilis čuoččuhusa mii čájeha man  duomu áššečuoččaldahtti sávvá. Čuoččuhusain oaivvilduvvo dat boađus maid bealli sávvá dikki geavahit ášši mearrideapmái. 

 

Sierra stevdnen ja vástta skovvi leat ráhkaduvvon sin várás geat ieža lágastit. Dat lea bealit mat ieža dáhttot ovddastit ášši ja danin eai geavat advokáhta.

 

Maŋŋágo stevdnet lea boahtan diggái, iská duopmár leago dat lága mielde dohkálas. Jus ii, de hilgojuvvo ášši. Jus stevdnet lea dohkálaš, de sáddejuvvo dat sutnje gean vuostá ášši lea vuolggahuvvon. Čuoččaldahtton oažžu vástidan áigemeari, dábálaččat golbma váhko. Jos čuoččaldahtton ii dohket daid gáibádusaid maid áššečuoččaldahtti lea ovddidan, ferte čuoččaldahtton čilget dan vástádusas, maid gohčodit vásttagin. Jus čuoččaldahttomis ii leat advokáhta, sáhtá son ieš ovddidit vásttaga go ieš boahta duopmostullui. Seammaláhkai go stevdnegis berre vástta maid loahpahuvvot čuoččuhusain. Jus čuoččaldahtton ii buvtte vásttaga ovdal áigemeari, sáhttá son gii lea vuolggahan ášši gáibidit dikki cealkit duomu su čuoččuhusa vuođul. Dát gohčoduvvon viibusduopmnun.  

Maŋŋágo čuoččaldahtton lea buktán vástaga áššis, galgá diggi plánegoahtit ášši viidásat meannudeami maŋŋágo lea ságastallan ášši beliiguin. Sagastallamis galget bealit ja riekti eret eará árvvoštallat dárbbu  čađahit riektesoabdaeami ja galgágo sáhkavuoru dahkat čálalaččat. Eará čuoggát lea makkár duođaštusat galget ovddiduvvot dikkis, man láhkai duođaštusat galget ovddiduvvot, leago dárbu geahčaseapmái ja ahte leago dárbu áššedovdiide. Ferte maid gávdnat dáhtona goas váldodiggi (riekteášši) galgá leat. Dát ságastallan beliiguin sáhttá dáhpáhuvvat telefuvnna- dahje videokonferánsa bokte.

Duođaštus ja čuoččuhusat ovddiduvvojit ovddalgihti

Norgga rievtti vuođđo prinsihppa lea ahte bealit ovdal diggečoahkkima galget dovdat čuoččuhusaid ja duođaštusaid mat ovddiduvvojit dikkis. Dát dagaha ahte bealit buoremus lági mielde besset ráhkanahttit iežaset ášši. Jus dábálaš proseassa váldodiggi dahje riektečoahkkin smávvaáššeproseassas galgá čađahuvvot maŋidemiid dahje ájihemiid haga , fertejit bealit leat ovddidan iežaset gáibádusaid/vuostteakkaid ja duođaštusaid buori áiggis ovdal diggečoahkkima. Lea dehálaš ahte dokumeantaduođaštusat ovddiduvvojit juo áššáráhkaneame oktavuođas. Dokumeantaduođaštusat mat bidjojit ovdan easka váldodikkis sáhttá diggi beahtalit ovddiduvvot, dahje dat mielddisbuktit ahte ášši maŋiduvvo.

 

Áššeráhkkaneami loahpaheapmi

Áššeráhkaneapmi galgá loahpahuvvot guokte váhko ovdal váldodikki, jus diggi ii leat mearridan eará. Rievtti váldonjuolggadus lea gáibidit beliid ovddidit loahpačilgehusa ovdalgo áššeráhkaneapmi lea loahpahuvvon. Dát lea čilgejuvvon riidolágas § 9-10. Loahpačilgehusat eai berre leat guhkit go okta siidu ja galget oanehaččat čilget čuoččuhusais, bearálaš ja rievttálaš vuođuuid, ja duođaštusaid maid bealit dáhttot ovddiduvvot váldodikkis. Loahppačilgehusain galgá dábálaččat čuovvut mielde árvalus váldodikki ovdánanplánii.

Mo galgá váldošiehtadallan čađahuvvot?

Maŋŋágo áššeráhkaneapmi lea loahpahuvvon, de boahte lávki lea ahte ášši mearriduvvo váldodikkis. Váldodiggi čađahuvvo dábálaččat njálmmálaččat. Bealit ja duopmár sáhttet maid soahppat ahte rievtti mearrádus galgá čálalaččat meannuduvvot, dahje ovttastahttit njálmmálaš ja čálalas meannudeamin.

Geat deaivvadit váldošiehtadallamin?

Váldodikkis deaivvadit bealit, advokáhtat ja duopmár. Siviila áššiin lea rievttis dábálaččat okta duopmár, fágaduopmár. Bealit sáhttet gáibidit rievttis galget leat mielduopmárat. Jus lea dárbu erenoamaš máhtui muhton fágasuorggis, sáhttá riektái bidjot vel guokte fágačeahppi mielduopmára

 

 

 

Mii dáhpáhuvvá váldošiehtadallamis?

Duopmár lea maid geatnegáhtton bagadit beliid váldodikkis. Dát mieldisbuktá veahki čielgadit reivttálaš ákkastallama, ja hápmet čuoččuhusa. Lea beliid iežaset ovddasvástádus hahkat duođaštusaid ja ovddidit ákkastallama.

Váldodiggi álgá go sihke duopmár, bealit ja vejolaš advokáhtat muitalit geat sii leat. Dasto muitala duopmár oanehaččat gáibádusaid vuođu maid bealit leat ovddidan. Dát álgosátni duopmáris lea vuođđuduvvon beliid loahpačilgehusas. Bealit fertejit muitalit jus lea boasttuvuođat duopmára áššečilgehusas. Duopmár čilge maid daid duođaštusaid mat galget ovddiduvvot.

Dasto čilge vuos áššičuoččaldahtti advokáhta, makkár riektenjuolggadusat deattuhuvvojit ja ášši duođaštusaid. Álgočilgehus loahpahuvvo čuoččuhusain. Čuoččuhusas čilgejuvvo  duopmoboađus maid bealli sávvá. Dasto lea čuoččaldahttoma advokáhta gii oažžu sátnevuoru álgočilgehussii. Maiddái son loahppaga čuoččuhusain. 

Ovdalgo bealit vuoruid mielde čilgejit, fertejit sii dáhkidit (dáhkádusa) ahte hállet duođaid. Beliid čilgehus čađahuvvo dainna lágin ahte beali advokáhta álggos gažada, dasto vuostebeali advokáhtta, lohppas gažada duopmár. Duopmár sáhttá maid muđuid divvut eaŋkilgažaldagaid.

Dastu čilgejit vihtanat. Dat lea oassi ášši duođaštallamis. Čuoččaldahtti vihtanat čilgejit vuos. Dábálaččat fertejit maiddái vihtanat dáhkidit duohtavuođa ovdalgo čilgejit. Sihke čuoččaldahtti advokáhtta, čuoččaldahtton advokáhtta ja duopmár sáhttet gažadit vihtaniid. Sii geat ieža lágastit ášši, berrejit ovddalgihtti ráhkkanit gážaldagaid ja garvit guhkes gažaldagaid. Don it gálgga divaštallat vihtanin muhto jearrat konkreta gážaldagaid.

Lea maid vejolaš ovddidit eará duođaštusaid nu go ovdamearkka dihtii dokumeanttaid dahje dávviriid.

Advokáhttat ožžot sáni loahppasáhkavurrui. Dát gohčoduvvo čalastallan. Čalastallamis čoahkkáigesso ášši nugo juohkehaš lea ádden dan, mo ášši duohtadieđuid berre áddet ja makkár čovdosa riektenjuoggadusat addet. Beliidde addo loahpas sátnevuorru  oanehaččat buktit mearkkašumiid.

Duopmár cealká šiehtadallma loahpahuvvon, bealit geigejit áššegoluid čállosa ja ášši váldo dupmemii.


Regler for utmåling av sakskostnader er i tvistelovens § 20-5 (lenke til lovdata.no)

Go duopmu lea gárvvis

Duopmu celko dábálaččat guovtti vahkus maŋŋágo diggeášši lea loahpahuvvon. Duopmo sáddejuuvo advokáhtaide (čalastallanfámohasaide), geat dieđihit viidásat áššehaside. Advokáhttat fertejit dieđihit čálalaččat ahte lea ožžon duomo.

Jus bealiin ii leat advokáhta ( ieža lágastit ášši) de dollet iežas álgočilgehusa ja čalastallama nu go čilgejuvvon dás bajábealde.


Se menypunktet " Føre min egen sak"

 

Olu máksá meannudit ášši duopmostuolus?

 

Eanáš áššiin ferte máksit divvaga ovdalgo ášši meannuduvvo. Muhtton áššin ii dárbbaš máksit divvaga. Dat lea eret eará áššin nugo vánhenriido áššiin, áhččivuođa áššiin, muhtton viessoláigolága áššin ja virgesuodjalan áššin maid bargi lea vuolggahan.
Lenke til rettsgebyrloven § 10 om saker uten gebyr på lovdata.no.
Lenke til informasjon om rettsgebyr i ulike saker

 

Smávvagáibádusproseassa

Dábálaš áššmeannudanvuohkki áššiin gos riidusupmi (supmi maid bealit riidalit) lea unnit go 125 000 kruvnno, gohčoduvvo smávvagáibidusproseassa. Dát lea álkkit ja hálbbit vuohki duopmustuoluide meannudit álkkes siviila áššii, ja bealit sáhttet birget advokáhta haga.

Se mer i menypunktet til venstre - Småkravsprosessen .

Se tvistelovens kapittel 10 på lovdata.no

 

Soabadeapmi

Soabadeami guovddáš mearkkašupmi riidolágas lea deattuhuvvon lága ollislaš namas: lov om mekling og rettergang i sivile tvister. Láhka lohká ahte riekti juohki dásis áššis galgá árvvoštallat vejolašvuođa čoavdit diggeriiddu ollislaččat dahje belohahkii ráfálažžat. Dat sáhttá čovdot soabademiin rievtti haga, dábálaš soabademiin ja riektesoabademiin

Se mer i menypunktet til venstre - Rettsmekling

 

Eanet dieđut riidolága birra

Juohkahaš geas lea beroštupmi riidolága iešguđetge beliide, sáhttá lohkat Duopmostuolohalddahusa riidolágaprošeavtta riidolágareivve ( ovdalgo láhka doaibmagođi 2008s). Juohkki reivve addá oppalašgova ovtta dahje eanet kahpihtaliidda lágas.

Lenke til tvistelovsbrevene. 

 

Siidu lea maŋimus dáhkiduvvon: 07.10.2014, kl. 09:50

 

Siidu lea maŋimus dáhkiduvvon: 10.10.2014, kl. 10:56