Ráŋggáštusášši

Dáid siidduin gávnnat dieđuid man láhkai iešguđetge ráŋggáštusáššit meannuduvvojit ja makkár ráŋggáštusvuogit leat. Eanet dieđuid das makkár rollat sis geat leat mielde dikkis gávnnat fálučuoggás "Aktørene i retten".

Lea dušše duopmostuolut geat sáhttet ráŋggáštusa dubmet ja ii oktage sáhte ráŋggáštuvvot jus dat ii leat vuođđuduvvon lágas. Buot ráŋggáštusáššit álget diggegottis, earret unnit duođalaš áššit. Dat meannuduvvojit riidočoavdinráđis. Diggegottis meannuduvvojit ráŋggáštusáššit dábálaččat dovddastusduomuin dahje mielduopmárdikkiin.

Diggegotti rolla ráŋggáštusáššis

Diggegottis sáhttá leat rolla ráŋggáštusáššis das rájes go bolesat váruhit ráŋggáštahtti dagu ja dassái go duopmu celko.

Dutkama vuolde

Dan botta go bolesat dutket sáhttá duopmostuollu mearridit čuovuvaččat

Ráŋggáštusášši duopmostuoluin  

Go ášši lea gárvásit dutkon ja áššáskuhttineiseváldi lea gávnnahan ahte ráŋggáštahtti dahku lea dahkun, de sáhttá ášši mearriduvvot dánu:

  • Sáhkku máksit. Áššáskuhttineiseváldi sáhkkuha áššáskuhtti (jus áššáskuhtti ii dohket sáhkku, ovddiduvvo áššái viidásat diggegoddái)
  • Dovddastusdupmui. Jus áššáskuhtti dovddasta ja miehtá dasa ahte diggegoddi meannuda ášši dán láhkai..
  • Mielduopmárdiggi. Ášši sáddejuvvo diggegoddái gos ášši meannuduvvo.

Jus áššáskuhtto dubmejuvvo, de galgá duopmu rehkenastot. Ráŋggáštus sáhttá leat giddagas, sáhkku, servodatráŋggášteapmi, rájus giddagas ja vuoigatvuođaid massin.  Eanet dieđut ráŋggáštemiid birra.

Maid sáhttá guoddalit?

Diggegotti mearrádusaid sáhttá guoddalit lágamánneriektái. Sihke son gii lea dubmejuvvon ja áššáskuhttieiseváldis lea vuoigatvuohta guoddalit. Gillájeaddjin, lagamuččain ja oarbásiin ii leat guoddalanvejolašvuohta. Guoddalanáigemearri lea guokte váhku. Son gii lea gillájeaddji dahje vahágahtton ráŋggáštahtti dagu dihti ii leat vuoigatvuohta guoddalit ráŋggáštusášši, váikkevel leage duhtameahttun diggegotti duomuin. 

Guoddaleapmi vuođđo sáhttá leat

  • Duođaštusaid árvvoštallan sivalašgažadeami oktavuođas 
  • ráŋggáštusmerren
  • áššemeannudeapmi 
  • láhkageavaheapmi

Jus áššáskuhtti guoddaleapmi lea duođaštusaid árvvoštallan sivalašgažaldaga oktavuođas, de ferte dan dárkilastit. Dát sisttisdoallá ahte diggi galgá árvvoštallat ahte leago áššáskuhtton dahkan dagu mainna lea áššáskuhtton. Dalle galgá lágamánneriekti árvvoštallat buot beliid áššis, nu gohčoduvvon ollásit guoddalanmeannudeapmi. Jus guoddaleapmi guoská áššemeannudeapmái, de galggat čilget boasttuvuođat maid oaivvildat leat dahkon. Lea maid ovdamonni jus čilget manne oaivvildat duomu leat boastut. Jus áššái leat boahtán ođđa duođaštusat, de berret daid namuhit.

Buot guoddaleamit eai meannuduvvo

Lágamánneriekti galgá árvvoštallat guoddalemiid, muhto eai buot guoddaleamit meannuduvvo ollásit guoddalanáššin lágamánnerievttis, geahča ráŋggáštusproseassalága  § 32 (leaŋla  lovdata.no). Jus lágamánneriekti beahttala meannudit guoddaleami, de galgá dat čálalaččat čilgejuvvot manne guoddaleapmi ii ollásat meannuduvvon. Áššiin gos sáhttá oažžut giddagas ráŋggáštusa lága mielde eambbo go guđa jahkái, de ii dábálaččat sáhte beahttalit meannudit guoddaleami. Áššiin gos áššáskuhttineiseváldi čuoččuha dumpet sáhku máksit, duoguštit dahje manahit vuodjenkoarta, ja riekti ii leat cealkán eará duomu čuoččuhusa ektui, de dábálaččat ii dohkkehuvvo guoddaleapmi. Lágamánneriekti sáhttá lihkká miehtat meannudit dákkár ášši go lea áššálaš ákkat dasa.

Eará áššiin sáhttá lágamánneriekti beahttalit guoddaleami go gávnnaha ahte dasa ii leat ávki. Áššáskuhttineiseváldi guoddaleamis mas ii leat ovdamonni áššáiduhttomii, sáhttá hilgojuvvot go riekti oaivvilda ahte das lea unnán mearkkašupmi.

Gii čállá guoddaleami?

Bealušteaddji sáhttá rávvet ahte berret go guoddalit vai ii, ja sáhttá maid veahkehit du čállit guoddalancealkámuša. Don sáhttát maid oažžut veahkki duopmostuolus, áššáskuhttineiseváldis dahje muhton giddagas bargis. Guoddalancealkámuša fertet ieš vuolláičállit.

 

Olles guoddalanmeannudeapmi - mielduopmárriekti

Jus ášši ráŋggášteapmi lea vuollil guđa jagi, de lea lágamánneriekti bidjon oktii mielduopmárriektin. Dat mearkkaša ahte golbma fágaduopmára ja njeallje mielduopmára dagahit rievtti. Mielduopmárat vuorbáduvvojit ovtta lávdegottis, seammá go lágariekte- miellahtuin. Dat galget leat guokte nissonolbmo ja guokte almmáiolbmo mielde. Riekti mearrida ovttas buot mearrádusaid, ja buot jienat lohkkojit seamma dásis.

Olles guoddalanmeannudeapmi - lágariekti/jurieášši

Áššiin gos ráŋggáštusrádjá lea guhtta jagi giddagas dahje eambbo, galgá lágariekti/ ( jurie) dábálaččat mearridit sivalašvuođagažaldaga. Lágarievttis lea logi olbmo ja galget dábálaččat sisttisdoallat vihtta nissonolbmo ja vihtta almmáiolbmo. Jouhki áššis vuorbáduvvojit miellahtut lágariekte- miellahttu lávdegottis. Duopmostuollu gohčču álo boahtit njealjenuppelohkái lágariekte- miellahttu ja guokte várrelahttu.

Áššáskuhtton ja ráŋggáštuseiseváldi sáhttet dihto njuolggadusaid vuođul válljet eret gitta golbma lágariekte- miellahttu goabbáge.

Unnimusat čieža dan logi jurie-miellahtuin fertejit jienastit dubmemii jus áššáskuhtton galgá leat sivalaš. Dalle galget njealjis jurieláhttuin searvat ráŋggáštusmeari rehkenastimii oktan dan golbma fágaduopmárin.

Jus unnit go čiežas jienastit dubmema, de lea jurie cealkán "ii" dasa ahte leago áššáskuhtton sivalaš. Jurie vástida "juo" dahje "ii" gažaldahkii ahte leago áššáskuhtton sivalaš ja eai ge ákkastala dan dađe eambbo.

Jurie buvttadusa sáhttet fágaduopmárat hilgot riektesihkkarvuođa dihti nu ahte ferte gieđahallot ođđasit, ja dalle mielduopmárrievttis.  Dat sáhttá dáhpáhuvvat jus jurie lea vástidan ahte áššáskuhtton lea sivalaš  ja fágaduopmárat oaivvildit ahte buvttadusas eai leat doarvái duođaštusat. Dahje dat sáhttá dáhpáhuvvat jus jurie lea vástidan ii sivalašvuođagažaldahkii ja fágaduopmárat ovttajienalaččat oaivvildit áššáskuhttima eahpitkeahttá lea sivalaš.

Ráddjejuvvon guoddalanmeannudeapmi

Jus lágamánneriekti dušše áigu meannudit ráŋggáštusmihtideami áššiin gos ráŋggášteapmi lea čohkkát giddagasas vuollel guđa jagi, mearriduvvo ášši golbma fágaduopmárin. Dat dáhpáhuvvá dábálaččat maŋŋá njálmmálaš šiehtadallama. Go lágamánneriekti áigu meannudit guoddaleami ráŋggáštusmeari áššin gos ráŋggášteapmi lea guhtta jagi dahje eanet giddagasas, de biddjojit njeallje mielduopmára ja golbma fágaduopmára dasa.

Jus guoddaleapmi guoská láhkageavaheapmái dahje áššemeannudeapmái ( dat mearkkaša ahte lágamánneriekti dušše galgá mearridit ahte leago diggeriekti geavahan lága riekta, dahje meaddán áššemeannudeamis) biddjojit riektái dušše golbma fágaduopmára.


Duođaštus, láhka ja ráŋggáštusrámma

Eanet dieđut láhka gáibádussii ráŋggášteapmái ja dubmemii, duopmostuoluid duođaštusárvvoštallan ja ráŋggáštusrámat.


Siidu lea maŋimuš dáhkiduvvon: 04.11.2014, kl. 09:05