Earát

Dás gávnnat oanehis oppalašgova dain earáin geat leat dikkis. Sii bohtet lassin daidda geain lea formálalaš rolla diggešiehtadallamiin.

 

Journalistat

Journalistat čuvvot dávjá diggečoahkkimiid ja máŋga diggelanjain lea várrejuvvon sierra sajit journalisttaide. Journalisttain lea máŋga dehálaš barggu duopmostuoluid ektui. Vuosttažin galget sii muitalit olbmuide mii dáhpáhuvvá diggelanjas. Máŋga mearrádusa maid duopmostuollu dahká lea mearkkašupmi maiddái earáide go dušše didjiide geat leat oasehasat áššis. Dasa lassin lea preassas dárkkistanbargu dasa mii dáhpáhuvvá duopmostuoluin. Journalisttain lea dárkkistanbargu dasa mii dáhpáhuvvá duopmostuoluin. Journalisttaid gohčodit maid riektesihkarvuođa  “fáktabeatnagiin” demokráhtalaš servodagas.

Guldaleaddjit/guossit

Eanáš diggeáššit lea rahpas gehččiide, ja eanáš diggelanjain lea sierra sajit gehččiide. Geahččit sáhttet leat journalistat, skuvllaoahppit, oapmahaččat, bearaš ja oasehasaid skihpárat dahje earát geain lea beroštupmi áššái.

Muhtton áššiin sáhttá diggi mearridit giddet uvssaid. Ovdamearkan dasa lea ráŋggáštusášši gos áššáskuhtton lea vuollil 18 jagi. Eará ovdamearka lea bearašáššit ja mánáidsuodjalusáššit. Dalle eai sáhte leat guldaleaddjit diggelanjas, earret jus duopmár diktá dan. Guldaleaddjit galget čájehit gudnevuollegašvuođa diggái ja eai galgga muosehuhttit šiehtadallamiid.

Diggebálvá

Soames áššiin, erenoamážit ráŋggáštusáššiin, oasálastá diggebálvá. Sus lea dábálaččat uniforbma badjelis. Diggebálvá bargu lea veahkehit dikki ja eará aktevrraid praktihkalaš áššiin dan botta go diggeášši bistá. Son veahkeha eret eará vihtaniid, nugo bálvalusmávsso gáibádusain, mátkegoluid gáibádusain jna. Diggebálvát leat dávjá pensionerejuvvon bolesat.

Čálli

Čálli čállá riektegirjji dikki šiehtadusain ja sáhttá muđuid bargat eará praktihkalaš bargguid dan botta og diggečoahkkin bistá. Dávjá čállá baicce dikki jođiheaddji dahje okta dain eará fágaduopmárin riektegirjji nu ahte protokollačálli ii oasálaste dalle.