Fállu

Mii lea siviila ášši?
Siviila ášši gusto guovtti beali gaskasaš nággui. Bealli sáhttá leat juogo priváhtaperšuvdna, fitnodat, organisašuvdna, almmolaš etáhta dahje almmolaš doaibma.
Ášši álggahuvvo go guokte dahje eanet bealit leat sierramielalaèèat gaskaneaset juoga riektedilálašvuoðas. Sáhttá ovdamearkka dihtii leat ahte A oaivvilda B sutnje leat velggolaš ruða, ahte A mielas gránnjás B leat menddo alla muorat, ahte A oaivvilda ahte viesus maid osttii B:as leat váillit, dahje ahte A ja B leaba sierranan ja goabbatge oaivilis das mo galgaba juogadit oktasašopmodaga.

Mii lea soabahusváidda?
Priváhta beali vuostá álggahuvvo ášši dábálaèèat soabahusráðis. Áššit stáhta ja gieldda vuostá ja áššit main goappašat bealit leat ovddastuvvon advokáhtain, ii álggahuvvo soabahusráðis. Dát mannet njuolga diggái. Ášši álggahuvvo soabahusváidagiin, dábálaèèat dan gieldda soabahusráððái gos ášši vástideaddji ássá. Soabahusváidda máksá riektedivada. Riektediva muddejuvvo jahkásaèèat. 2016 lea diva 1025 ru.Bealit gohèèojit soabahusráððái diggeèoahkkimii. Jus bealit eai soabat, de sáhttá soabahusráðði dihto háviid cealkit duomu. Jus soabahusráðði ieš ii sáhte cealkit duomu, de soabahusráðði sádde ášši diggái.

Riektegohèèon ja riektedivat
Mail go ášši lea sáddejuvvon diggái, ferte dat ovdan biddjot riektegohèèuma addimis duopmostullui jagi siste. Dávjjimusat de bidjá advokáhta riektegohèèuma. Muhto diggi ge sáhttá veahkehit.
Ferte máksit riektedivada go riektegohèèun addo. Man stuoris divat lea, lea dan duohken galle beaivvi mannet dikkis.
Riektedivada oðastuvvon várddus lea dáppe www.domstol.no menyèuoggás “Om domstolene”, dahje sáhtát gulaskuddat báikkálaš duopmostuolustat.
Ovtta beaivvi ovddas dikkis fertet máksit viða geardde riektedivada. Muhtin áššiin eai leat divat. Dát gustojit earret eará bargoriekteáššiide, mánnajuohkoáššiide, dihto viessoláigoáššiide ja nággolága 33 kap. mielde áššiide, “Áššit dan birra mo dárkkistit hálddahuslaš mearrádusaid luðolašvuoða massimis ja eará bággoduohtadeamit.”
Son gii addá riektegohèèuma, gohèoduvvo ášši vuolggaheaddji. Vuostebealli gohèoduvvo ášši vástideaddji. Nággolága 300 §:s boahtá ovdan mii stevnnegis galgá leat mielde:
- Geat bealit leat
- Makkár duopmostuolu ovdii ášši galgá
- Makkár gáibádusaid vikkaha gustojeaddjin, ja makkár dilálašvuoðaide gáibádusaid vuoðusta
- Makkár èuoèèuhusa bidjá, namalassii bohtosa maid dáhtošii olahit
- Makkár duoðaštusaid áigu ovddidit
Mii geavvá ovdal diggeášši?Mii geavvá ovdal diggeášši?
Go riektegohèèun boahtá diggái, de iská duopmár ahte deavdá go dat lága gáibádusaid. Dasto sáddejuvvo stevnnet sutnje gii lea ášši vástideaddji ja sutnje addo golbma vahku máhcahit vástádusa. Ášši vástideaddji ferte dalle dustet daid gáibádusaid maid ášši vuolggaheaddji lea ovddidan. Ma..il go vástádus lea boahtán de dábálaèèat mearriduvvo beaivi váldošiehtadallamiidda. Sáhttá leat guhkes áigi dassážii. Dábálaèèat lonohallojit vel má.ga proseassaèállosa beliid gaskka ovdal váldošiehtadallama. Opmodatárvvuid áššiin main nággoáðu árvu ii leat eanet go 20 000 ruvnnu, sáhttá ášši šaddat álkiduvvon riektemeannudeami njuolggadusaid vuollásažžan. Seamma sáhttá geavvat jus goappašat bealit miehtaba dasa.

Mii geavvá diggeášši botta?
Siviila áššiin biddjo diggi dábálaèèat dušše ovttain fágaduopmáriin. Bealit sáhttet dasa lassin gáibidit guokte fágamáhtolaš mielduopmára. Muhtin áššiin biddjo vel dasto gáibádus ahte galget leat guokte fágamáhtolaš mielduopmára. Váldošiehtadallan álggahuvvo dainna ahte ášši vuolggaheaddji ášševálddálaš doallá álggahansáhkavuoru. Ášševálddálaš èilge ášši, duoðašta duoðaštusaid maid áigu ovddidit, ja dábálaèèat vel guoskkaha ášši juridihkalaš gažaldagaid. Loahpas vel ovddida èuoèèuhusa dasa maid son oaivvilda boaðus berrešii šaddat. Ášši vástideaddji ášševálddálaš dahká dan seamma.
Dasto goabbáge bealli dutkkaduvvo. Ášši vuolggaheaddji ášševálddálaš jearahallá álggos. De oažžu ášševuloža proseassadoaimmaheaddji ges jearahit. Ma..il go beallelaèèat leat èilgen iežaset ovddas, de dutkkaduvvojit vejolaš vihtanat. Son gii ovddida vihtana, dutkkada vuos. Dasto oažžu vuostebealli vuogasvuoða jearahit. Ma..il vihtandutkkademiid, de manná diggi jus dan dárbbaša geahèadit dan man birra lea sáhka.
Ma..il go duoðaštusovddideapmi lea èaðahuvvon, de doallaba goabbáge ášševálddálaèèa lágasteami. Fakta èoahkkáigesso ja ášševálddálaèèat ovddidit áššis jussa, iežaset oainnu mielde.
Go lágasteamit ja vejolaš replihkkavuorru lea loahpahuvvon, leat váldošiehtadallamat nohkan, ja áššis celko duopmu.
Go diggeášši lea nohkan, de èállá duopmár duomu. Go duopmu lea gárvvis, de dat dieðihuvvo beliide. Son gii vuoittahallá áššis, ferte hui dávjá máksit maiddái vuostebeali áššegoluid.

Goas sáhtán guoddalit, ja olu dat máksá?

Jus son gii vuoittahallá lea duhtameahttun bohtosiin, de sáhttá son guoddalit lágámanneriektái, Jus guoddaleapmi lea badjel 50 000 kruvnnu árvvuid ovddas, dahje ii gusto ávnnaslaš árvvuide, de lea bealis gáibádus guoddalanmeannudeapmái jus guoddaleapmi muðui deavdá lága gáibádusaid. Jus árvu lea vuollil 50 000 kruvnnu, de ferte lágámanneriekti mieðihit guoddalanmeannudeapmái. Guoddaleapmi galgá saddejuvvot dan diggegoddái mii lea mearrádusa dahkan.

Eanaš háviid galgá máksit diggedivada. Guoddaleapmi máksá 24 diggedivada ovtta beaivái dikkis. Seammaláhkai go stevnnega divat ge, lasihuvvo guoddalandivat dan mielde galle beaivvi ádjána dikkis. Muhtin áššiid ovddas ii dárbbaš máksit divada (geahèa diggedivatlága 10 §). Dát gusto earret eará mánnajuohkoáššiide, áhèèivuoðaáššiide, dihto áššiide viessoláigolága mielde ja virgesuodjalanáššiide maid bálkabargi lea èuoèèaldahttán. Lágámannerievtti mearrádusaid sáhttá dihto spiehkastagain guoddalit badjelii Alimusriektái.

Siidu lea maŋimus dáhkiduvvon: 20.05.2016, kl. 08:58