Fállu

Mii lea boddosaš sihkkaruššan?
Mo ovddidit gáibádusa?
Man olu máksá?
Diggegotti/Oslo gávpotfáldeámmáha meannudeapmi
Moaitit rievtti mearrádusa
Man guhkká lea mearrádus fámus?

Mii lea boddosaš sihkkaruššan?

Riektestáhtas ii sáhte ovttaskas stáhtaássi geavahit iešválddii, váikovel áigot suodjalit iežaset vuoigatvuođaid. Jus soames lea velggolaš ruđa dutnje, muhto beahttala máksimis, de ferte duopmostuollu dubmet olbmo máksit. Easka dalle sáhttá gáibidit ruđaid ruovttoluotta. Sáhttá maid šaddat dárbu sihkkarastit ahte ruđat eai geavahuvvo dahje árvvut jávkaduvvojit ovdalgo leat ožžot vealggi máksot ruovttoluotta.

Sáhttá maid ahte don viessoeaiggádin vásihat ahte soamis hehtte lobiheame beassamis du dálu lusa. Dalle sáhttá šaddat dárbu oažžut geainnu ráhpput nu fargga go vejolaš. Boddosaš sihkkaruššan lea vuohki maid sáhttá geavahit dákkáraš dáhpáhusain. Boddosaš sihkkaruššan sisttisdoallá arreasta ( sihkkarastit ruhtagáibádusa) ja gaskaboddosaš mearrideapmi (sihkkarastit gáibádusaid eará opmodahkii go ruđaide).

Mo ovddidit gáibádusa?

Gáibádus gaskaboddosaš sihkkaruššamii galgá sáddet diggái gos áššáskuhtton orro dahje gos lea gávpebáiki, dahje gos gáibiduvvon ávnnas lea. Jus muhton duopmostuollu lea juo gieđahallamin riiddu, de galgá gáibádusa sáddet dan duopmostullui.

Gáibádusas galggat muitalit vuostebeali nama, čujuhusa ja áinnas telefuvdnanummira, ja čilget ášši. Don fertet maid čilget gáibádusa mii galgá sihkkarastot, ja bidjat mielde guoskevaš duođaštusaid. Gáibádusas čilget maid siva manne gáibidat sihkkarastima. Don berret maid čilget man láhkai buoremusat sihkkarastima sáhttá čađahit. Loahppas ráhkadat oanehaččat dajaldaga mii oanehaččat ja čielgasit čilge mii rievtti mearrideapmi du oaivila mielde berre leat. Dasa lassin sáhtát bidjat mielde čuoččuhusa gos gáibidat áššegoluid gokčot. Gáibádus oktan vejolaš mildosiin galgá addot njeljiin vuolláičállon gáhppálagain. Lea dávjá buoremus jearrat veahkki muhton advokáhttas ráhkadit gáibádusa.

Man olu máksá?

Váldonjuolggadusa mielde máksá 2,5 geardde riektedivvaga gáibidit boddosaš sihkkaruššama. Jus ii leat advokáhta gii ovddida gáibádusa, de fertet máksit gáibádusa dalle go ovddidat dan.

Áššemeannudeapmi diggegottis (Oslo gávpotfáldi )

Jus duopmostuollu gávnnaha ahte gáibádus boddosaš sihkkaruššamii ii leat devdon, sáhttá gáibádus hilgojuvvot. Jus gáibádus váldo gieđahallamii, de doallá riekti njálmmálaš ráđđádallama dahje buktá cealkámuša gáibádussii gohčokeahttá beliid čoahkkimii. Jus lea hoahppoášši, sáhttá riekti muhttomin spiehkastit ja čuovvula gáibádusa, vaikkevel vuostebealli ii leat beassan cealkit áššái maidige.

Jus riekti váldá vuhtii gáibádusa, njálmmálaš šiehtadallama haga, sáhttá vuostebealli dahje earát geaidda mearrádus čuohcá, dáhttot njálmmálaš šiehtadallama maŋŋá. Rievttis lea dán oktavuođas ollásit vuoigatvuohta rievdadit ovdalis mearrádusa.

Jus riekti váldá vuhtii gáibádusa, sáhttá dat mearridit sihkkarastinvuogi, beroškeahttá mii lea gáibiduvvon. Dat guhte gáibida sihkkarastima, sáhttá maid geatnegahttot dáhkidit sihkkarastima . Lea nammaalmmái gii dábálaččat gieđahallá ášši.

Moaitit rievtti mearrádusa

Diggegotti mearrádusa (riektecealkámuš) sáhttá guoddalit viidásat lágamánneriektái. Jus diggegoddi lea cealkán gaskaboddosaš hálddašeami njálmmálaš šiehtadallamiid haga, sáhttá son gii ii leat ovttaoaivilis mearrádusain, dáhttut njálmmálaš šiehtadallama. Ášši geahččaluvvo de ođašit diggegottis. 

Diggegotti ođđa mearrádus sáhttá ovddidit lágamánneriektái. Áigemearri lea okta mánnu dan rájes go diggecealkámuš lea celkon. Guoddaleapmi čujuhuvvo lágamánneriektái, muhto sáddejuvvo diggegoddái, gii viidásat sádde guoddaleami lágamánneriektái go lea ožžon vuostebealis cealkámuša.

Diva ovddidit ášši lágamánneriektái lea dábálaččat 6 geardde riektedivvaga. Dát diva galgá dábálaččat máksot seammás go guoddaleapmi ovddiduvvo. Advokáhtain lea vuoigatvuohta máksit divvaga maŋŋá.

Man guhkká lea mearrádus fámus?

Arreasta mearrádus hilgojuvvo formálalaš fámohuhttima haga, jus:

  • Dat gii lea ožžon arreasta, maŋŋá oažžu bearramuša seamma dávviris.
  • Rievtti gáibádus sihkkarvuhtii ii čuvvo, dahje rievtti gáibádus vuolggahit ášši ii čuvvo. 
  • Áigemearri ii leat bidjon ášši vuolggaheapmái dahje gáibádus baggoollašuhtti jagi sisa.
  • Gáibádus oktan áššegoluin mákso.
  • Vuostebealli ii áššáskuhtto dábálaš áššečuoččáldahttimis. 
  • Dat gii lea ožžon arreasta, hilgo dan maŋŋá.
  • Dat gii lea ožžon arreasta ii gáibit bearramuša ovtta mánus sisa das rájes go lea ožžon riektefámolaš duomu gáibádusas.

 

Boddosaš geasku fámohuvvá almmatge formála loahpaheami haga, jus:

  • Dat lea vissis áigái ja áigemearrái lea ollašuvvan.
  • Rievtti gáibádus sihkkarvuhtii ii čuvvo dahje rievtti gáibádus vuolggahit ášši ii čuvvo.
  • Gáibádus čuvvo ja gáibiduvvon áššegolut máksojit
  • Vuostebealli áššehuhtto dábálaš áššečuoččáldahttimis. 
  • Dat gii lea ožžon čađahit gaskaboddosaš mearrádusa, geassá ášši.

Siidu lea maŋimus dáhkiduvvon: 08.09.2014, kl. 10:55