Gažaldagat ja vástádusat

Norges domstoler> Sivil sak> Vitne> Spørsmål og svar

Dán siiddus gávnnat vástádusaid dávjá jerron gažaldagaide, muhton dáin leat nuorra vihtaniid várá.

Gažaldagat ja vástádusat vihtaniid várás

Vihtan lea olmmoš geas leat dieđut mat sáhttet lea dehálačča dikki mearrádussii. Vihtan sáhttá ovdamearkka dihti oaidnán doarruma mii lea vuođđun áššáskuhttimii, dahje vihtanis sáhttet leat dieđut áššáskuhttoma birra mat leat dehálaččat.

Son gii lea gillán vearredagu gohčoduvvo gillájeaddjin áššis. Gillájeaddji čilge maid nugo vihtanin áššis.

Dieđut dán siiddus gusket danin sidjiide geat dušše leat vihtanat, ja sidjiide geat leat sihke gillájeaddjit ja vihtanat. Dieđut vihtaniidda gávdná maid appas. "vihtan dikkis" gávnnat Google Play (Android) ja App Storas (iPhone)

Ovdalgo diggi álgá

Manne ferten vihtanuššat, mun han lean čilgen ovdal?
Sáhtán go beahttalit vihtanuššamis?
Ferten go boahtit diggái vai sáhtán go vihtanuššat telefovnna bokte? 
Maid galggan coggat badjelii? 
Geainna válddán oktavuođa go boađan duopmostullui?
Sáhtán go váldit mielde juhkamuša?
Leago varra ahte deaivvan vearredahkki dahje su ustibiid ja bearraša?
Beasan go váldit mielde gean nu doarjjan munnje diggelatnjii?
Mu eadni (dahje áhčči) galgá maid vihtanuššat, beasságo son čohkkát sálas ja guldalit go mun vihtanušan?
Beasan go čuovvut ášši álggus gitta lohpi?(sihke ovdal ja maŋŋá go lean vihtanuššan)
Leago dávjá maŋŋoneamit?
Beasan go diehtit geat earát galget vihtanuššat?
Jus gii nu áššáskuhttoma skihpárin, bearašis áitá mu ovdal, diggeáššis dahje maŋŋá diggeášši?
Sáhtán go čállit sosiála mediaide nu go facebookii mo leat vihtanuššat?
Geasa sáhtát riŋget jus mus lea gažaldagat?
Mo jus mat lean illávejiid iđđedis ja in veaje boahtit?

Mii čájehuvvo áššis ?

Čájehuvvojit go govat mus ja áššáskuhttomis maid dieđán polesat leat duoguštan (govaid ja videosnuttaid maid áššáskuhtton lea govven)

Mun lean addán veahkkeadvokáhttii iežan beaivegirjji gos lean čállán iežan siskkáldas jurdagiid. Čájehuvvo go oassi dán girjjis dikkis?

Geat leat dikkis ja gokko čohkkájit sii?

Man láhka áššáskuhttoma ferten čohkkát?
Sáhtán go dáhttot áššáskuhttoma čohkkedit maŋábeallái latnjii, dahje áinnas mannat olggos go mun galggan hállat?
Geat leat guldaleamen dikkis?
Bohtet go journalistat?
Fertejit go mu vánhemat leat das?
Leago lohpi dáhttut bottuid?

Makkár gažaldagaid oaččun – ja geas?

Sáhttá go áššáskuhtton jearrat mus gažaldagaid?
Jus mat áššáskuhtton gaifá nu ahte in nákce vástidit gažaldagaid?
Ferten go muitalit nama ja čujuhusa dikkis?
Ferten go "bippalin dáhkidit" ovdalgo čilgen?
Jus mun čierrugoađán?
Man dárkilis gažaldagaid oaččun?
Man guhká bistá vihtangažadeapmi?
Gii gažada mu?
Makkár gažaldagaid sáhttá bealušteaddji jearrat mus?

Čilgehusa bádden

Sáhttá go oktage báddet dahje filbmet mu čilgehusa?

Maŋŋágo lean čilgen

Jus mat fuobmán juoidá maŋŋá go lean čilgen, maid livččen galgan dadjat diggelanjas.
Berre go guldalit go áššáskuhtton čilge?
Goas beasan diehtit duomu bohtosa?
Mii dáhpáhuvvo áššáskuhttomin?
Sáhttágo ášši guoddaluvvot ja ferte go dalle ođđasit vihtanuššat?

Ovdalgo diggi álgá

 

Manne fertet vihtanuššat, mun han lean čilgen ovdal?

Duopmárat mearridit ášši daid dieđuid vuođul mat leat boahtán ovdan dikkis. Duopmár, bealušteaddji dahje áššáskuhtton eai lean das go don čilgejit bolesiidda. Bolesčilgehusa lohkan ii leat doarvái dohkálaš. Bealušteaddji ferte beassat jearrat dus gažaldagaid.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Sáhttán go beahttalit vihtanuššamis?

Ii oktage sáhte beahttalit boahtimis diggái. Eatnašin lea maid geatnegasvuohta čilget. Jus áššáskuhtton gullá du bearrašii, de sáhttá ahte it dárbbaš vástidit. Jus leat eahpesihkkar ahte leago dus čilgengeatni, de váldde ovddalgihtii oktavuođa áktorin. 

Ruovttoluotta gažaldagaide

Ferten go boahtit diggái dahje sáhtán go vihtanuššat telefovnna bokte?

Jus ásat seamma báikkis gos diggeášši lea, de fertet boahtit diggái. Jus fertet máŋga tiimmu johtit diggevistái, de sáhtát jearrat ovddalgihtii áktoris  ahte beasat go čilget telefovnna dahje videokonferánsa bokte.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Maid galggan coggat  badjelii?

Gárvot nu go háliidat, deháleamos ahte biktasat lea vuohkkás. Olgobiktasiid sáhtát nuollat ovdalgo manat sisa ja ale geavat gahpir/liinni diggelanjas.

Ruovttolotta gažaldagaide

Geainna válddán oktavuođa go boađán duopmostullui?

Buot diggevistin lea vuostáiváldin gos oaččut diehtit gos vuordinlatnja lea.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Sáhtán go váldit mielde juhkamuša?

It, muhto dávjá lea čáhceglássa vihtanbeavddis. Jus lea guorus, muital áktorii dahje riekteveahkkái.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Leago várra ahte deaivá vearredahkki dahje su ustibiid ja bearraša?

Vearredahkki lea diggelanjas. Sus lea vuoigatvuohta guldalit buot vihtaniid. Dan láhkai oačču son vejolašvuođa kommenteret dan mii dadjo. Hála áktoriin jus dáhttot garvit deaivamis gean nu go boađát duopmostullui dahje dan bottas go vuorddát beassat diggelatnjii.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Beasan go váldit mielde gean nu doarjjan munnje diggelatnjii?

Juo, muhto ii eará vihtana. Daid geaid válddát mielde, fertejit čohkkát guldaleddjiid beaŋkas. Jus dáhttut sin čohkkát du láhka, de jeara ovddalgihtii áktoris.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Mu eadni/áhčči galgá maid vihtanuššat, beassá go son čohkkát sálas ja guldalit go mun vihtanušan?

Jus leat vuollil 18 jagi boaris, de sáhttá du eadni čohkkát sálas ja guldalit du vihtanuššama. Jus leat badjel 18 jagi, de ii sáhte du eadni guldalit ášši ovdalgo ieš lea vihtanuššan. Dat lea vejolaš jearrat ahte beassá go eatnát čilget vuosttažiin.

Ruovttoluotta gažaldagaide
   
 

Beasan go čuovvut ášši álggus gitta lohpii? (Sihke ovdal ja maŋŋá go lean vihtanuššan)

Vihtanat eai beasa guldalit ášši ovdalgo ieža leat čilgen, muhto maŋŋá, de besat čohkánit guldaleddjiid sadjái. Jus leat gillájeaddji áššis, de lea dus vuoigatvuohta leat mielde álggu rájes, vaikko vel it čilge ovdal áššáskuhttoma.

Ruovttoluotta gažaldagaide 

Leago dávjá maŋŋoneamit?

Juo. Muhton duopmostuoluin lea vihtandoarjja gii lea vihtanlanjas dahje sierrá kantuvrras. Sii dihtet dávjá ahte leago maŋŋoneamit. Jus šaddá guhkes maŋŋoneamit de ožžot vihtanat dávjá dieđu dan birra.


Ruovttoluotta gažaldagaide

Beasan go diehtit geat earát galget vihtanuššat?

Dan sáhtát jearrat áktoris. Dus lea dušše vejolašvuohta diehtit geat galget vihtanuššat jus leat gillájeaddji áššis.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Jus gii nu áššáskuhttoma skihpáriin, bearašis áitá mu ovdal, diggeáššis, dahje maŋŋá diggeášši?

Váldde oktavuođa bolesiiguin.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Sáhtán go čállit sosiála mediaide nu go facebookii mo lea leat vihtanin?

Dus lea vuoigatvuohta muitalit geasa beare mo lea leat vihtanin, muhto berret smiehtastit dárkilit ovdalgo čálát dákkár vásáhusaid birra facebookii ja eará neahttabáikkiide. Dan maid čálát sáhttá leat unohassan earáide geat leat čatnon áššái. Dat lea maid várra ahte eará vihtanat sáhttet báidnot du čállosin. Muhton áššiin sáhttet vihtaniid čállosat sosiála mediain šaddat ođasáššiin. Buoremus lea ahte it čále maidige.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Geasa sáhtán riŋget jus mus lea gažaldagat?

Áktor sáhttá vástidit eanáš vihtaniid gažaldagaid. Dáhtotgo diehtit mo diggelatnja lea, de sáhtát riŋget duopmostullui. Duopmár ii sáhte hállat vihtaniin ovddalgihtii.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Mo jus mat lean illávejiid iđđedis ja in veaje boahtit?

Jus šattai illávejiid seamma beaivve go galggat vihtanuššat, de fertet dalán váldit oktavuođa áktorin dahje dikkiin čielggadit maid galggat bargat. Don fertet ovddidit doavtterduođaštusa mii duođašta ahte leat buozus. Dat ii leat doavttir gii mearrida ahte leat go menddo buozus boahtit. Duopmár mearrida galggatgo boahtit maŋŋágo lea oaidnán doavtterduođaštusa.

Ruovttoluotta gažaldagaide
 

Mii čájehuvvo áššis? 

Čájehuvvojit go govat mus ja áššáskuhttimis maid dieđán polesat leat duoguštan (govat ja videosnuttat maid áššáskuhtton lea govven)?

Juo, dan fertet rehkenastit. Jeara áktoris ovdal diggečoahkkima jus dáhtot diehtit eanet dan birra.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Mun lea eret eará addán veahkkeadvokáhtii iežan beaivegirjji gos lean čállán iežan jurdagii. Čájehuvvojit go dikkis oasit dán girjjis?

Don fertet jearrat veahkkeadvokáhtas ahte lea go addán girjji bolesiidda. Jus girji ii leat addon bolesiidda, de mearridat don ieš jus oasit beaivegirjjis galget ovddiduvvot.

Ruovttoluotta gažaldagaide
 

Geat leat dikkis ja gokko čohkkájit sii?

Eanáš duopmostuoluin lea govat diggelanjain, iskka du duopmostuolu neahttasiidduin (leaŋka alfabehtalaš oppalašgovvii.)

Ruovttoluotta gažaldagaide

 

Man láhka čohkká áššáskuhtton ?

Diggelanjat leat iešguđetge sturrodagas. Don sáhtát oaidnit dan ovdalgo ášši álgá. Váldde oktavuođa duopmostuoluin goas heive boahtit geahčat.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Sáhtán go dáhtot áššáskuhttoma čohkkedit duogábeallái latnjii, dahje áinnas mannat olggos go mun galggan hállat?

Dan fertet áktoris jearrat, áinnas muhtton beaivve ovdal diggeášši. Áššáskuhttoma ii sáhte bágget sirdit.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Geat leat guldaleamen dikkis?

Masá buot diggeáššit leat rabas buohkaide. Eanáš áššiin eai leat lihkká earát dikkis go sii geat oasálastet. Jus galggat čilget hui persovnnalaš dili, de sáhtát dáhttot áktoris/duopmáris ahte eai galgga leat guldaleaddjit lanjas go čilget. Dat lea duopmár gii mearrida dan.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Bohtet go journalistat?

Dat lea dan duohken man miellagiddevaš ášši lea mediaide. Journalistat eai láve muitalit vihtaniid nama. Jus dáhtot diehtit maid áigot čállit, de sáhtát jearrat sis. Sii lávejit dávjá muitalit, muhto dus ii leat čielga vuoigatvuohta diehtit

Ruovttoluotta gažaldagaide

Fertejit go mun vánhemat leat das?

Eai, muhto jus leat vuollil 18 jagi, de lea du vánhemin vuoigatvuohta leat diggelanjas. Dat mearkkaša ahte it sáhte beahtit sudno boahtimis.


Ruovttoluotta gažaldagaide

Leago lohpi dáhttut bottuid?

Juo.

Ruovttoluotta gažaldagaide

 

Makkár gažaldagaid oaččun – ja geas?

 

Sáhttá go áššáskuhtton jearrat mus gažaldaga?

Ii, dat lea bealušteaddji gii jearrá áššáskuhttoma ovddas.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Jus mat áššáskuhtton gaifá nu ahte in nákce vástidit gažaldagaid?

Jus dat dáhpáhuvvá, de muital duopmárii.  Jus it galgga muosehuvvot de jurddaš ahte vástidat dušše duopmárii. Jus dat ii veahket, de dáhto bottu ja čilge dili áktorii

Ruovttoluotta gažaldagaide

Ferten go muitalit nama ja čujuhusa dikkis?

Duopmár jearrá dus nama, čujuhusa ja riegádandáhtona. Jus it hálit muitalit du čujuhusa go áššáskuhtton gullá, fertet hállat áktorin ovdal diggeášši.


Ruovttoluotta gažaldagaide

Ferte go "bippalin dáhkidit" ovdalgo čilge?

Ii. Muhto vihtan ferte dáhkidit. Vihtan čuoččasta, ja de jearrá duopmár:

"dáhkidatgo ahte áiggut muitalit duohta ja olles duohtavuođa ja it čiegadit maidige?"

Vihtan jerro vástidit: ( ja dán it dárbbaš hárjehallat go duopmár dadjá dan seamma)

"dan mun dáhkidan gutnálaččat ja oamedovddolaččat"

 Ruovttoluotta gažaldagaide

 

Jus mun čierrugoađán?

Dáhtu bottu. Dávjá dadjá duopmár ahte váldit bottu áššis jus oaidná ahte čierut.  

Ruovttoluotta gažaldagaide

Man dárkilis gažaldagaid oaččun?

Dat rievdadallá. Vearredagu vihtan ferte rehkenastit oaččut gažaldaga detáljaid birra. Dáhton ja áigi lea dávjá dehálačča. Dat lea lohpi váldit mielde muitinlihppu gosa leat čállán sániid, muhto don it sáhte čállit viisot maid áiggut muitalit. Ale bala jus it muitte. Gažaldagat leat konkrehta nu ahte lea álki vástidit. Jus cohkot, de jerro gažaldat nuppe láhkái veahkkin dutnje. Soames háve váldo maid boddu nu ahte vihtan beassá smiehtastit. Čilge ášši nu dárkilit go vejolaš. Don it sáhte diehtit mii lea dehálaš diggái. Jus duopmár oaivvilda du leat menddo dárkil, de muitala son dan. Jus eahpidat ahte berret go  vástidit ovtta gažaldaga, de jeara dan birra. Eanáš vihtanat leat maid čilgen bolesiidda. Jus muitet eanet dalle go čilgetjit bolesiidda, de sáhttá oassi bolesčilgehusas lohkot dikkis.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Man guhká bistá vihtangažadeapmi?

Viđa minuhtas ja hárve máŋga tiimmu. Don sáhtát jearrat áktoris maid son navdá.

Ruovttoluotta gažaldaide

Gii gažada mu?

Áktor, bealušteaddji, buot duopmárat ja vejolaš veahkkeadvokáhtta ja áššedovdi sáhttet gažadit du. Son gii lea dáhtun du vihtanin álgá gažadit.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Makkár gažaldagaid sáhttá bealušteaddji jearrat mus?

Bealušteaddji jearrá dávjá gažaldagaid dan láhkái ahte galget eahpidišgoahtit áššáskuhttoma dahkan dan masa lea áššáskuhtton. Bealušteaddji  gažaldagat sáhttet danin leat detáljaid birra nugo gos eará vihtanat leat dadjan eará go don. Don galggat lihkká konsentreret vástidit nu čielgasit go vejolaš buot gažaldagaide. Duopmáris lea ovddasvástádus ahte áktor ja bealušteaddji eaba jeara eahpeheivvolaš gažaldagaid.

Ruovttoluotta gažaldagaide
 

Čilgehusa báddet

 

Sáhttá go oktage báddet dahje filbmet mu čilgehusa?

Ii. Duopmostuolus báddejit hui hárve. Eaige guldaleaddjit beasa báddet mobiilan dahje sullasaš rusttegin. Dáid ferte jáddadit dikkis. Tv-fitnodagat eaige beasa filbmet maŋŋágo áššái lea álggahuvvon.

Maŋŋágo lean čilgen

 

Jus mat fuobmán juoidá maŋŋá go lean čilgen, maid livččen galgan dadjat diggelanjas.

Váldde dalán oktavuođa áktorin ja muital suinne.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Berren go guldalit go áššáskuhtton čilge?

Lea dušše gillájeaddji geas lea vuoigatvuohta guldalit go áššáskuhtton čilge. Dat ii leat vejolaš addit čielga vástádusa mii lea riekta.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Goas beassá diehtit duomu bohtosa?

Jus don leat gáibidan buhtadusa áššáskuhttomis, de sáddejuvvo duobmo dutnje. Jus dus lea veahkkeadvokáhta, de váldá veahkkeadvokáhta oktavuođa duinna go duopmu lea gárvvis. Eará vihtanat fertejit ieža váldit oktavuođa bolesin dahje dikkiin jus áigut kopiija duomus.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Mii dáhpáhuvvo áššáskuhttomin?

Jus áššáskuhtton dubmejuvvo, de lea iešguđegelágán ráŋggáštusat. Dábáleamos duomut leat, eavttuhis/evttolaš giddagas, servodatráŋggáštus dahje sáhku.

Ruovttoluotta gažaldagaide

Sáhttágo ášši guoddaluvvot ja ferten go dalle ođđasit vihtanuššat?

Juo, sihke áššáskuhtton ja bolesat sáhttet guoddalit duomu. Guoddalanáigemearri lea guokte váhku. Jus šaddá guoddalanmeannudeapmi lágamánnerievttis, de fertet vihtanuššat ođđasit. Du čilgehus diggegottis ii báddejuvvo.

Ruovttoluotta gažaldagaide