Jámpin ja árbi

Dat lea olu áššiid maid ferte ordnet maŋŋá go muhtton jápmá. Duopmostuolus oaččut álo bagadeami mo čoavdit áššiid. Dáid siidduin oaččut vástádusa árbe ja testameantta gažaldagaide.

Gii meannuda jápmin-áššiid?

Dat leat diggegottit gii meannudit dáid áššiid, earret Oslos gos válddát oktavuođa Oslo gávpotfálddin. Dás vuolábealde gávnnat oppalaš dieđuid áššemeannudeami birra, muhto iska vuos du guovllu duopmostuolu neahttasiiddu (lenke til domstoloversikt).

Skoviid árbe- ja juohko áššiide gávnnat Stáhtalaš blankeahtta arkiivas

Dieđihit jápmima ja oaččut viidásat bagadeami

Go somes jápmá, berrejit lagamuččat dallánaga váldit oktavuođa hávdádanfitnodagain. Dábálaččat dieđiha hávdádanfitnodat jápmima eiseválddiide. Lagaš fuolki ja náittosguoibmi sáhttá maid ieš dieđihit leansmánnii dahje diggegoddái gos rohkki orui. Diggegoddi sáhttá bagadit, eret eará mo don sáhtát loahpahit rohkki oami.

Proklama čielggada vealggi

Proklama lea almmuhus mii álmmuhuvvo Norsk Lysningsbláđđái ja ovtta báikkálaš aviisii gos rohkki orui. Almmuhusas addo velgoheddjiide guhtta vahkku dieđihit velggiid mat rohkis ledje. Gáibádus mii ii dieđihuvvo áigemeari maŋŋá hilgojuvvo. Proklama ii guoska pántagáibádussii i- ja divatgáibádussii. 

Árbbolaš gii dáhttu rievtti almmuhit proklama ovdalgo váldá badjelasas vealggi, ferte dáhttut dan čálalaččat ja máksit divvaga proklama ovddas (kr. 4 520,-).

Jus oapmi váldo priváhta juohkimii, fertejit árbbolaččat váldit badjelassi rohki vealge geatnegasvuođaid. Dat sáhttet iešguđetge sivaid geažil leat eahpesihkarvuođat man stuorrát vealggit leat. Oažžun dihte oppalašgova vealggi badjel, sáhttet árbbolaččat dáhttut preklusiiva proklama ovdalgo váldet badjelassi vealgeovddasvástádusa, sáhttet árbbolaččat dáhttut gávpotámmáha almmuhit preklusiiva proklama.  Proklama sáhtá maid almmuhit maŋŋágo árbbolaččat leat váldán badjelassi vealgeovddasvástádusa, muhto dalle fertejit árbbolaččat ieža dan dahkat. Ulbmil lea dalle hehttet ahte ođđa gáibádusat bohtet maŋŋágo árbbolaččat  leat juohkán árbbi.

Čoahkkin diggegottiin

Dat sáhttá leat ávkkálaš soahpat čoahkkima diggegottiin, nu ahte sáhttibehtet digaštallat mii galgá dahkot oamehasa dávvirin ja opmodagain. Čoahkkimis sáhtát jearrat eret eará oamehasa bearaš oktavuođaid, dávviriid, velggiid ja testameanta birra.Don berret váldit mielde rohkki testameanta, vejolaš náittosšiehtadusa ja duođaštusaid mat čájehit rohki vealggi ja dávviriid/opmodaga. Lea duopmár gii jođiha juohkočoahkkima.

Almmolaš dahje priváhta juohku

Árbbolaččat fertejit mearridit man láhkai oapmi galgá juhkot. Dat mearkkaša gii galgá čađahit juogu árbbolaččaid gaska. Dat sáhttá čađahit juogu máŋgga láhkái, muhto njuolggadusat leat sullii dat seammá.

Dat dábáleamos lea priváhta juohku, dat mearkkaša ahte árbbolaččat soabadit gaskaneaset man láhkái dávvirat ja opmodat galgá juhkot. Danin lea dehálaš mearridit geat leat rohkki árbbolaččat. Jus árbbolaččat galget čađahit priváhta juogu, addá riekti sidjiide juohkoduođaštusa. Dát duođaštus addá árbbolaččaide ráđđenrievtti rohki dávviriid ja opmodaga badjel.

Jus árbbolaččat eai dáhtu váldit ovddasvástádusa juohkit rohkki opmodaga ja dávviriid, sáhttá diggegoddi čađahit almmolaš juogu. Diggegoddi nammada dábálaččat oapmehálddašeaddji gii hálddaša oami rievtti ovddas. Dábálaččat doallá oapmehálddašeaddji oktavuođa árbbolaččaiguin. Go buot gažaldagat oapmehálddašeami oktavuođas lea čielgan – nugo riiddut, rohkki velggiid máksámušat ja nu ain – de sádde oapmehálddašeaddji ášši diggegoddái gii de loahpaha almmolaš juogu loahpamearrádusain gáibádusa vuođul.

Árbedivat

Árbedivat heaittihuvvui 2014s, muhto vissis oktavuođain ferte ain máksit dan. Les mer på Skatteetatens nettsted. 

Don sáhtát maid lohkat eanet dán siiddus: arv på Justisdepartementets nettsted