Fállu

Dát siidu addá oppalašgova njuolggadusain mat mearridit geat leat árbbolaččat. Váldonjuolggadus lea ahte don leat árbbolaš jus oamehas namuha du testameanttas, dahje jus árbeláhka mearrida dan.

Jus oamehas ii leat čállán testameanta, de mearrida árbeláhka geat leat árbbolaččat. Árbelágas leat maid mearrádusat mánáid ja mánáidmánáid árbevuoigatvuođaid birra.

Ovttasássiin geain lea oktasaš mánát lea ráddjejuvvon oapmevuoigatvuohta juogokeahttá oapmái ja ráddjejuvvon riekti árbái árbelága vuođul. Ovttasássit geain eai leat oktasaš mánát ferteba čállit testameanta jus dáhttuba ahte nuppis galgá leat árbevuoigatvuohta.

Registrerejuvvon guimmiin lea seamma vuoigatvuođat go náittosgummiin. Dat mii dadjo náittosguimmiid birra dás vuolábealde, guoská maiddái registrerejuvvon ovttasássiide. Diggegoddi veahkeha du ráhkadit listtu geat oamehasa árbbolaččat leat.

Mánát ja mánáidmánát

Oamehasa mánát ja mánáidmánát gohčoduvvojit "vuosttaš árbedássin" árbelágas. Árbbi ožžot dábálaččat oamehasa mánát. Jus oamehasa mánát eai leat šat eallimin, de juhkko árbi viidásat sin mánáide, nuppiin sániin mánáidmánáide. Jus oamehasas eai lean mánát dahje mánáid mánát, de lea árbbolaččat oamehasa áhčči ja eadni.

Eadni, áhčči, oappát ja vieljat ja sin mánát

Dát lea "nuppi dási árbbolaččat". Jus eadni dahje áhčči eaba leat eallimin, de árbejit sudno mánát (oamehasa oappát/vieljat).

Jus muhton sis ii leat eallimin, de juhkko sin árbeoassi viidásat sin mánáide ( oamehasa oappá ja vielja mánáide). Jus oappá dahje vielja mánát eai leat eallimin, ja sis leat mánát, de árbejit sii.

Oamehasa oappábealit ja vieljabealit gullet maid nuppi dási árbbolaččaide. Muhto sii árbejit dušše vánhema (eadni dahje áhčči) gii lei ovttas oamehasain. Jus oamehasas eai lean fuolkkit nuppi dási árbbolaččaid searvvis, de juhkko árbi viidásat áhkkui, áddjái ja vánhemiid vieljaide ja oappáide.

Áhkku, áddjá, vánhemiid vieljat ja oappát ja sin mánát

Áhkut ja áddját leat "goalmmát dási árbbolaččat".Jus áhkut ja áddját lea jápmán, de juhkko árbi viidásat sin mánáide, oamehasa vánhemiid oappáide ja vieljaide. Jus sii maid leat jápmán de juhkko árbi viidásat sin mánáide. Nuppiin sániin oamehasa oarpmeliide ja vilbeliide.

Jus eai gávdno eará fuolkkit dán árbedásis ja oamehas ii lean čállán testameanta, de árbe stáda. Oamehasa oarpmeliid ja vilbeliid mánát  eai leat átbbolaččat árbelága vuođul.

Leaskkas lea riekti váldit oami badjelassi juogokeahttá

Jus oamehasas eai lean sierra mánát dahje ii lean sierraopmodat, sáhttá leaska váldit oami badjelassi juogokeahttá. Dan sáhttá dahkat mielárbbolaččaid duođaštusa dahje vuolláičállaga haga. Mielárbbolaččain lea vuoigatvuohta árbái easka go juogokeahttá oapmi loahpahuvvo. Sierramánná(-t) ( mánná(-t) olggobeal náittosdili) ferte(-jit) dohkkehit  ahte leaska beassá váldit oami badjelassi juogokeahttá. Seammá guoská jus oamehasas báhccá sierra opmodat (oapmi). Muđuid sáhttá ahkat juogu sierramánáin, nu ahte leaskkas dušše lea juogukeahttá oapmo oktasaš mánáiguin.


Eaktun váldit oami badjelassi juogokeahttá lea ahte leaska váldá badjelasas oamehasa velggiid. Skovvi mii geavahuvvo "melding om uskiftet bo" ( ozahus juogokeahttá duođaštusa)GC-5331 B.

Dábálaččat váldá náittosguoibmi badjelassi árvvuid maid galggai juogadit isit rohkiin/eamit rohkiin. Máŋgasat eai árvvoštala eará vejolašvuođaid, muhto juohkehaš berre árvvoštallat vuđolaččat mii heive buoremusat duohta dillái. Muhtton oktavuođain sáhttá leaska beassat árbet unnimus sumi. Dat mielddisbuktá ahte árbe buot mat báhcet isit-/eamit rohkki maŋis.Loga eanet árbelága § 6 (lovdata.no).

Nuorra olbmot eai berre váldit oami badjelassi juogokeahttá. Dávjá šaddá   juohkit sivas go dáhttu náitalit ođđasit. Dat lea maid ovdamonni ekonomalaččat juohkit dakkaviđe, daid váikkuhusaid dihti mat bohtet go du árvvut šaddet oassin juogokeahttá oapmái.  Árvvut mat muđuid livčče dollon olgobeale, šaddet dál oassin dan juogokeahttá oapmái. Dat leat ovdamearkka dihti buhtadus, árbi, iežas sisaboahtu ja nu ain. Galggat danin  fuomášit ahte lea eará vejolašvuođat go váldit oami juogokeahttá.

Juogokeahttá mearkkaša ahte oaččut eallenagi ollásit háldet oami. Gitta opmodaga sáhttá vuovdit dábálaš haddái ja oami árvvu sáhtát geavahit jearakeahttá oktasaš mánáin dahje eará fulkkiin. Leaskkas  ii leat lohpi, jus ii vejolaččat leat ožžon lobi, addit gitta opmodaga dahje addit skeaŋkkaid mat dagahit ahte oami árvu dohkketmeahttun láhkái uhccu. Dat ii leat maid lohpi goaridit oami  (dahkat ahte oapmi uhccu dárbbašmeahttun láhkái dahje mearkkašahtti láhkái). Dat mearkkaša ahte ii leat lohpi unnidit árvvu oamis dohkketmeahttun vuogi mielde Loga eanet árbelága § 24 (leaŋka lovdata.no).


Leaska vuoigatvuohta unnimus árbái

Leaska árberievtti birra, gávnnat árbelagas, geahča  arveloven § 6 (leaŋka  lovdata.no)

Leaskkas lea alo riekti árbet unnimus sumi, jus isit-/eamit rohkis báhccá ruhta maŋŋágo hávdegolut leat mákson. Dát unnimus árbi lea 4 geardde vuođđosupmi álbmotoajus jus leat báhccán oktasaš mánát/sierramánát, mánáidmánát. Unnimusárbi lea 6 geardde vuođđu supmi jus rohkis eai leat mánát/sierramánát, mánáidmánát.   

Oamehasa opmodat lea su vejolaš sierraopmodat ja dábálaččat bealli náittosdili opmodagas maid soai leaba ovttas seastán. Dat opmodat mii sutnos lei ovdalgo náitaleigga ja maid leaba ožžon  árbin, skeaŋkat jna. náitosdilis sáhttá dábálaččat gáibiduvvot dollot olggobeal juogo (dássekeahttá juohku). Dássekeahttá juogu ii sáhte gáibidit go juohká juogokeahttes oami.

Leaska  árbe de buot

  • oamehasa opmodat ii leat leat stuorát go unnimus árbi ( maŋŋágo vealggit ja hávdegolut leat gesson),

 

  • oamehasas eai báze mánát, vánhemat, oappát, oappáid mánát geat leat eallimin ( vaikkevel du náittosguoimmi maŋis báhcá stuorát árvvut go unnimus árbi). Spiehkastat lea jus náittusguoibmi lea testameanttas mearridan eará (geahča arveloven §7)

 

Láhkamearriduvvon árbi mii lea stuorátgo unnimus árbi

Leaska árberievtti sturrodat lea dan duohken makkár sohkaárbbolaččat oamehasas báhce.

Leaska árbe njealjádas oasi bázus jus oamehasas ledje mánát/sierramánát, mánáidmánát. Jus dát árbi lea unnitgo njealje geardde vuođđosupmi álbmotjuogus, de goargŋu árbi unnimus supmái.

Jus leaska árbe eanet go unnimus árbbi, de ožžot oamehasa mánát dahje su sierramánát unnimusat 2/3 oasi oamehasa bázus ( nu gohčoduvvon geatnegas árbi). Dat mearkkaša ahte oamehas ii sáhte hilgut sis árbbi testameanta bokte. Oamehas sáhttá leat čállán testameantta gos náittosguoibmái árbi lasihuvvo láhkamearriduvvon ¼ oasis (25%) gitta 1/3 oassái (33%).

Jus ii gávdno testameanta čállon, de árbe leaska beali bázus jus lagamus fuolkkit leat vánhemat, oappážat dahje oappážiid mánát/mánáidmánát. Jus árbe supmi lea unnitgo unnimus árbi mii lea guhtta geardde vuođđosupmi álbmotoajus, de lea árbelága unnimus árbe njuolggadusat mat leat gustovačča.

Jus rohki ii lean čállán testameanta ja eai lean mánát, vánhemat, oappážat dahje oappážiid mánát dahje sin maŋisboahttit eallimin, de árbi oamehasa náittosguoibmi buot.

Testameanta árbbolaš

Dat árbejuohkin mii lea čilgejuvvon dás bajábealde, guoská dušše jos oamehas ieš ii leat rievdadan dan lobálaš testameanta bokte. Testameanta sáhttá viiddidit dahje unnidit leaska árbevuoigatvuođaid lága bokte. Testameanta mii gáržžida vuoigatvuođaid, ii leat lobálaš jus leaska ii diehtán dan birra ovdalgo guoibmi jámii. Unnimus árbbi vuoigatvuođaid ii sáhte gáržžidit testameanta bokte.

Siidu lea maŋimus dáhkiduvvon: 11.10.2017, kl. 09:31