Fállu

Dán siiddus oaččut diehtit mo vurket testameantta diggegottis (Oslo gávpotfálddis Oslos) ja makkár gáibádusaid galggat čuovvut jus testameantta galgá leat lobálaš.

Norggas eai leat makkárge gáibádusat gosa vurket testameantta, danin leage iešguđetge oaivilat mo dan dahkat. Dat dábáleamos čoavddus lea rádjat testameantta ruovttus, báŋkku bovssas, muhtton fuolkki luhtte, advokáhta luhtte dahje diggegottis.  Dat sihkkareamos lea vurket testameantta diggegottis. De leat sihkar ahte  ii oktage rievdat dan, dat dollo ruovttoluotta dahje ii oktage fuobmá ahte leat čállán testameantta dan beaivve go árbi galgá juhkot.

Vurke diggegottis du guovllus

Buohkat sáhttet vurket testameantta diggegottis guovllus gos orut. Oslos rádjá Oslo gávpotfáldii testameanttaid, iige Oslo diggegoddi. Don fertet duođaštit iežat go buvttát testameantta. Jus buvttát testameantta earáid ovddas, ferte testator ( dat gii lea dáhttun testameantta) addit dutnje čálalaš fálddi. Dat guoská maid goabbatbealat testamentii. Seamma gáibádusat legitimašuvdnii ja fápmudus váldái guoská maid go viežžat olggos testameantta.

Riekti ii sáhte dađe bahát veahkehit du čállit testameantta, dahje árvvoštallat testameantta sisdoalu ja lobálašvuođa, earrát dárkkistit ahte vihtanat leat čállán vuollái. Diggegotti bargit eai sáhte ge leat testameantta vihtanin.

Oppalašgovva buot testameanttain lea riikaviidosaš. Go jápmin registrerejuvvo, de isko automatálaččat ahte leago testameantta vurkejuvvon oamehasa riegádannnummira vuođul. Lea dušše diggegottiin main lea vuoigatvuohta dán registarii.

Fuomáš čuovvovačča go čálát testameantta

  • Muitte riegádannummira ( 11 siffara).
  • Čuovu árbelága gáiábdusaid §§ 48 - 54 (lovdata.no). Jus it čuovu gáibádusaid, de ii leat testameantta lobálaš.
  • Muitte mearridit loahppaárbbolačča, gii lea son gii galgá árbet dat mii báhccá árbeopmodagas maŋŋá go árbi lea juhkon legataraidde ( sii geat árbejit ruđai dahje dávvira).
  • Testameantta galgá leat čálalaš. Guokte vihtana galgaba duođaštit, vihtančállima bokte go testameanta čálli (testator) čállá testamenttá. Dá ovdamearka dákkár tekstii:
  • "erenoamáš gohččojuvvon vihtanin, duođaštetne ahte bajábealde čállon testameantta lea otne, dan botta go moai guktot leimme dás, lea NN čállán vuollái, gii dáhttu dan iežas maŋimuš dáhttun. Moai čálle vuollái nugo NN lea dáhttun, ja dan botta go NN lei ieš das, dasa lassin duođaštetne ahte NN lei olles ja dábálaš árvvoštallan návccas."
  • Testameanta vihtanat fertejit leat unnimusat 18 jagi.
  • Vihtanat eai sáhte leat náitalan dahje leat lagaš fuolkkit sidjiide geat ožžon árbbi testameantta bokte. Loga eanet arveloven § 61 (lenke til lovdata.no)

Maid dat máksá?

Vurket testameantta máksá 904 ru. Dán sáhtát máksit máksinkoarttain duopmostuolus, dahje sáhtát oažžut rehkega. Lea dehálaš fuobmát ahte fertet máksit ođđa divvaga jus háliidat rievdadit testameantta dahje váldit oggos dan boares ja vurket ođđa testameantta.

Siidu lea maŋimus dáhkiduvvon: 02.01.2018, kl. 12:04