Fállu

Borgárlaš náitin duopmostuoluin dáhpáhuvvá diggegottiin ( Oslos, Oslo gávpotámmátfálddis).

Áigubeahtti go náitalit maŋŋá ođđajagimánu 1.b.2018? – dalle fertebeahtti váldit oktavuođa gielddain

Ođđajagi rájes ii leat šat vejolaš náitalit diggevistis. Náitineiseváldi sirdo diggegottiin ja Oslo gávpotfálddis gielddaide. Dat čuovvu lága mii doaibmagoahtá ođđajagimánu 1.b. 2018 rájes. Jus dudnos lea plána náitalit dán dáhtona maŋŋá, de fertebeahtti váldit oktavuođa ruovttugielddain dahje gielddain gos dáhttobeahtti náitalit. Jus baicce áigubeahtti náitalit 2017 siskkobealde, de sáhttá dat dáhpáhuvvá ain diggevistis.

Skovi ferte sáddet álbmotregistarii

Vuosttaš maid ferte dáhkot lea dárkkistit ahte iešguđetlágan iešdieđáhusat, duođašteddjiid cealkámušat ja attestat devdojit. Skoviid sáddet álbmotregistarii du báikkálaš vearrokantuvrras. Álbmotregistar- iská ahte leago eavttut beassat náitalit ollašuvvan.

Leaŋka álbmotregistarii (Vearruetáhta) oktan skoviiguin.

Jus eavttut beassat náitalit lea ollašuvvan, čáliha álbmotregistar juridihkalaš geahččalanduođaštusa. Duođaštus lea fámus njealje mánu. Buot gažaldagat čatnon geahččaleapmái ovddiduvvojit álbmotregistarii du guovlulaš vearrukantuvrras.

Váldde oktavuođa duopmostuoluin

Náitalan áiggi sáhttát šiehtadit dainna duopmostuoluin gii lea ožžon originála geahččalanduođaštusa álbmotregistaris. Dan sáhttibeahtti sáddet duopmostullui dahje ieža buktit.

Man olu máksá?

Borgárlaš náitin lea nuvttá.

Gos ja goas sáhtte náitalit?

Doai sáhttibeahtti náitalit borgárlaččat iežadet guovllus, eará guovllus Norggas, norgga olgoriikastašuvnnain main lea náitinvuoigatvuohta dahje olgoriika eiseválddiid ovddas. Diggegottiin dáhpáhuvvá náittus dábálaččat bargoáiggis. Muhtton báikkiin fállet maiddái náitosiid lávvardagain, eanet dieđuide oaččut go válddát oktavuođa guoski duopmostuoluin.

Man láhkaid dáhpáhuvvá seremoniija?

Náitaleaddjit, duođašteaddjit ja guossit berrejit boahtit 10-15 minuhtta ovdal šihtton náitin áiggi. Dii fertebehtet vuordit olggobealde seremoniija lanja dassái go vižžobehtet sisa. Dat galget leat guokte vihtana seremoniijas. Dat lea dábálaččat duođašteaddji guovttos, muhto sáhttet maid guokte eará dievasahkkásačča.

Jus okta dudnos lea vieris gielat, fertebeahtti ovddalgihtii šiehtadit makkár gillii galgá seremoniija dollot. Náitin sáhttá dáhpáhuvvat dárogilli dahje eŋgelasgillii. Muhtton báikkiin sáhttá náitin dáhpáhuvvat duiska gillii dahje fránska gillii. Jus eará gillii áigubeahtti seremoniija de fertebeahtti ieža háhkat dohkálaš tulka.

Seremoniija bistá 10-15 minuhtta. Okta duopmár dahje duopmárfámohas čađaha náitima. Doai mieđuštuvvobeahtti oktan gussiiguin seremoniija latnjii. Ieš alddis náittus čađahuvvo go duopmár lohká borgárlaš náitima teavstta. Doai jerrobeahtti ahte dáhttubeahtti go goabbat guoibmása náittosguoibmin. De duođašta duopmár dudno leat rivttes náittospárran. Loahppas čállebehtet vuollái náitinprotokolla sihke doai, vihtanat ja duopmár. Loahpalaš náitinatteasta sáddejuvvo álbmotregisttarii. Jus dudnos lea dáhtto lonuhit suorbmasiid, de fertebeahtti dan dieđihit ovddalgihtii, áinnas dallego diŋgobeahtti áiggi náitimii. Doai sáhttibeahtti maiddái addit dieđu duopmárii ovdalgo seremoniija álgá. Suorbmasiid bidjabeahtti ala go duopmár lea duođaštan dudno rivttes náittosolbmon. Duopmár muitala go doai sáhttibeahtti bidjat suorbmasiid.

Doai sáhttibeahtti áinnas ordnet musihka dahje diktalohkama seremoniija vuolde. Atte dan birra dieđu ovddalgihtii.

Lea vejolaš govvet sihke seremoniija vuolde ja maŋŋá. Dat ferte ovddalgihtii šiehtat duopmárin.


 

Teaksta náitinlávadagas ( lohkko duopmostuolus)

Ráhkis náittospárra!

-          Náittospára namat

Doai leahppi deikke boahtán otne náitojuvvot náittospáran. Háliidan muittuhit dudno man stuorra ja dehálaš dáhpáhus lea go guokte olbmo válljejeba ovttas eallit náittosdilis. Go mannabeahtti náittosdillái, de doai lohpideahppi oktiigullevašvuođa ja doarjaga buot eallima dilálašvuođain, sihke buriid ja fuones beivviid.

Muhto doai lohpideahppi maiddái goppatguoibmái eanet:

Náittosdilli mearkkaša ahte doai lohpideahppi ráhkisvuođa ja oskkáldasvuođa. Go lohpida guoibmái ráhkisvuođa eallinahkái, lea dat lea dat váddáseamos lohpádus maid sáhttat addit nubbái. Dát gáibida ahte doai bidjabeahtti stuorra mihtuid ovttaseallimii, ja dat gáibida dudnos dáhtu ollašuhttit dán áigumuša, sihke dál ja boahtte áiggis. Dán lohpideahppi doai dáppe otne. Go mannabeahtti náittosdillái, de šaddabeahtti doai oktan, muhto doai joatkibeahtti ain leat guokte iešheanálaš ja bálddalas olmmožin. Ii leat vuostálasvuohta gaskal ráhkesvuođa ja ovttastallama, ja friddjavuođa ja iešheanálašvuođa gaskka. Ráhkisvuohta lea maid árvvusatnit guđetguoimmi.

Dat lea mu vuoigatvuohta, muhto maiddái geatnegasvuohta lágalaččat, deattuhit dutnuide váibmosii ahte áigubeahtti eallit dan lohpádusa vuođul maid addibeahtti goabbatguoibmásii dál.

Ja dál:

( jerro vuos nissonolbmos heterofiila páras/nuoramusas homofiila páras)

Jearan vuos dus (nissona olles namma dahje dan nuoramusa namma)

Dáhttut go don (olles nama albmás dahje dan boarráseamos homofiila páras), gii du bálddas dál čuožžu, náittosguoibmin?

(Go nissonolmmoš dahje dat nuoramus homofiila páras lea vástidan juo, dadjá náiti albmái dahje dan boarrásepmosii homofiila páras:

Ja de jearan dus, ( albmá olles namma dahje dan boarraseamos homofiila páras).

Dáhttut go don, ( niissona olles namma dahje nuoramusa homofiila páras), gii gii du bálddas čuožžu náittusguoibmin?

(Go almmái dahje dat boarráseamos homofiila páras lea vástidan juo dadjá náiti):

Go doai dál - duođašteddjiid gullut – leahkki lohpidan goappát guoibmáseatte eallit ovttas náittosdilis, de mun gulahan dudno rivttes náittosguoibmin.

Náiti sávvá dutnuide lihkku maŋŋá go leahppi vuolláičállán náittosgirjji ja náittospárra lea ožžon náittosatteasta.

Leaŋkat
Ekteskapsloven på www.lovdata.no

Lenke til oversikt over landets domstoler

Regler for å gifte seg i utlandet på departementenes nettsted

 

Siidu lea maŋimus dáhkiduvvon: 06.09.2017, kl. 08:55