Jámpin ja árbi

Dat lea ollu áššit mii galgá ordnejuvvot maŋŋá ovtta jápmima. Duopmostuollu sáhttá álo addá bagadeami maid galggat bargat. Dáid siidduin sáhttát oaččut vástádus gažaldagaide árbbi ja testameanta birra.

Gii meannuda jápmin- ja árbeáššiid?

Don fertet váldit oktavuođa diggegottin du gielddas. Jus ásat Oslos de válddet oktavuođa Oslo gávpotfálddin.  

Bagadeapmi konkrehta árbejuohko áššiis 

Bagadeapmi konkrehta árbejuohku áššiin fertet váldit oktavuođa dainna diggegottiin gos oamehas maŋimuš ásai. Dáid siidduin gávnnat dušše oppalaš njuolggadusaid árbe ja juohku áššiin.

Geahča maiddá Oslo gávpotfálddi neahttasiidduin gos gávnnat eanet dárkilis dieđuid.

Skovit

Skoviid árbe ja juohku áššiin gávnnat regjeringen.no
Dat ii gávdno sierra skovvi go gáibida almmolaš juogu. Váldde oktavuođa duopmostuoluin poasta/e-poasta bokte dahje fina ieš viežžamin skoviid diggegottis.

Dieđihit jápmima ja oaččut viidásat bagadeami

Go muhtton jápmá, de fertejit lagamuččat váldit oktavuođa hávdádanfitnodagain. Dábálaččat dieđiha hávdádanfitnodat lagamuččaid lobiin jápmima duopmostullui, mii fas dieđiha álbmotregistarii. Jus leat lagaš fuolki dahje eamit/isit, de sáhtát ieš dieđihit leansmánni dahje dan diggegoddái dan gielddas gos oamehas orui. Diggegoddi bagada du, eret eará maid galgá bargat bargat oamehasa árbeomiin. Isit/eamit dahje ovttasássi sáhttá maid váldit badjelasi árbeoami juogokeahttá. Loga eanet eavttuid birra Geat leat árbbolaččat.

Čoahkkin diggegottiin

Dat sáhttá leat ávkkálaš dáhttut čoahkkima diggegottiin, nu ahte sáhttibehtet čielggadit mo viidásat bargat oamehasa dávviriin ja opmodagain. Čoahkkimis sáhtát eret eará jerrot oamehasa bearašoktavuođa, opmodaga, vealggi ja testameanta birra. Don berret váldit mielde oamehasa testameanta, vejolaš náittosšiehtadusa ja dokumeanttaid mat čájehit velggiid ja dávviriid.

Čielggadit vealggi sturrodaga - Prokláma

Jus dus lea uhccán dieđut oamehasa ekonomiija birra, dá sáhtát dáhttut rievttis fápmudusa mainna beasat iskkat oamehasa velggiid ja opmodagaid/dávviriid.

Proklama lea almmuhus mii almmuhuvvo Norsk Lysningsbláđđái ja báikkálaš áviisii gos oamehas ásai. Almmuhusas addo velggoheaddjái 6 váhku áigemearri dieđihit gáibádusaid. Gáibádusat mat eai boađe áigemeari sistte hilgojuvvojit. Proklama ii guoská pánta gáibádusaide dahje vearro- ja divat gáiábdusaide.

Árbbolaš gii dáhttu rievtti álmmuhit proklama ovdalgo váldá badjelassi  vealgegeatnegasvuođa, ferte dan dáhttut čálalačččat (čále “mun bivddán proklama (oamehasa namma) maŋis” ja bija vel báikki, dáhtona ja vuolláičállaga.

Dasa lassin ferte máksit divvaga proklamas (2,2 geardde riektedivvaga) = kr 2 530,-. 

Jus árbeoapmi váldo priváhta juhkui, fertejit árbbolaččat váldit badjelassi oamehasa velggiid. Dat sáhttá iešguđetge sivaid geažil leat váttis diehtit man stuoris vealgi lea. Ovdalgo váldá vealgegeatnegasvuođa badjelassi, de berre dat čielggaduvvot.  Árbbolaččat sáhttet ieš dalle dáhtot preklusiiva proklama. Proklama sáhttá maid dáhttut maŋŋágo árbbolaččat leat váldán badjelassi vealgegeatnegasvuođa, muhto dalle fertejit sii dahkat dan ieža. Ulbmil lea ahte eai galgga boahtit ođđa gáibádusat maŋŋágo árbbolaččat leat juohkán árvvuid iežaset gaska.

 

Almmolaš dahje priváhta juohku?

Arbboalččat fertejit mearridit man láhkai juohku galgá dahkot, dat mearkkaša gii galgá juohkit oamehasa árbbi árbbolaččaide. Dat lea máŋggalágan juohku vuogit, muhto njuolggadusat leat dábálaččat dat seamma.

Dat dábáleamos lea priváhta juohku, dat mearkkaša ahte árbbolaččat sohpet gaskaneaset man láhkái juohkit dávviriid ja opmodaga. Danne lea dehálaš diehtit geat leat oamehasa rivttes árbbálaččat. Jus árbbolaččat čađahit priváhta juogu, de addá riekti juohkoduođaštusa. Dát duođaštus addá árbbolaččaide ráđđenvuoigatvuođa oamehasa dávviriidda/opmodagaide.

 

Jus árbbolaččat eai dáhto váldit badjelassi oamehasa opmodaga ja dávviriid, de sáhttá diggegoddi gáibádusa vuođul čađahit almmolaš juogu. Diggegoddi nammada de dábálaččat oampehálddašeaddji gii hálddaša árbeoami dikki ovddas. Dábálaččat doallá oapmehálddašeaddji oktavuođa árbbolaččaiguin. Go buot gažaldagat oapmemeannudeames lea čielgan – maiddái riiddut, oamehas velggiid máksin ja nu ain – sádde oapmehálddašeaddji ášši diggegoddái mii de loahpaha almmolaš juogu bohtosin ja juoguin árbbolaččaide.

Árbedivat

Árbedivva loahpahuvvui 2014:is, muhto muhtton ášši mákso dat ain, Loga eanet Vearroetáhta neahttasidduin .

Don sáhttát maid lohkat eanet árbbi birra Justiisadepartemeantta neahttasiidduin.