Mo ášši ovddiduvvo duopmostullui ja doaibmi áigemearit.
Finnmárkolága § 38 mearrida ahte riidduid sáhttá ovddidit Finnmárkku Meahcceduopmostullui čálalaš stevdnema bokte ja maŋimuš jagi ja guhtta mánu maŋŋágo Finnmárkokomišuvnna rapporta lea ovddiduvvon. Meahcceduopmostuollu sáhttá meannudit áššiid mat bohtet sisa maŋŋá jus buot áššit seamma guovllus eai leat gárvásit meannuduvvon ja duopmostuollu gávnnaha ahte heive meannudit ášši dán láhkái, bs. finnmárkoláhka § 38 nuppi láđas (leaŋka lovdata.no).
Stevdnen galgá addit vuođu buori áššemeannudeapmái sihke bealálaččaide ja meahcceduopmostullui. Duohta ja rievttálaš stevdnen galgá leat nu ahte čuoččáldahtton galgá sáhttit diehtit gáibádusaid sisdoalu ja ráhkkanahttit ášši. Stevdnen galgá sisttisdoallat dárkilis čuoččuhusa mii čilge duomu maid čuoččáldahtti vuordá.
Finnmárkolága § 38 vuođul galgá stevdnen vuolláičállot ja sisttisdoallat:
Oasehasa olles namma ja čujuhus
Čilget daid gáibádusaid maid oasehas čuoččáldahttá ja dan sisdoalu
Čuoččuhusa maid oasehasat ovddidit
Vuosttehasa gean vuostá gáibádus lea ovddiduvvon
Maŋŋágo stevdnen lea boahtán meahcceduopmostullui, vuolláičállá duopmár dan. Duopmár geahččá ahte ollášuhttá go stevdnet lága gáibádusaid. Jus dan ii daga, de sáddejuvvo stevdnet ruovttoluotta čuoččáldahttái gohččumin divvut dan vissis áigái. Jus divvojuvvon stevdnen ii sáddejuvvo ruovttoluotta áigemearrái, sáhttá duopmostuollu hilgut čuoččáldahttima.
Stevdnen mii deavdá lága gáibádusaid sáddejuvvo dasa gii lea čuoččáldahtton. Čuoččáldahtton oažžu vástidan áigemeari. Jus čuoččáldahtton ii dohkket gáibádusaid maid čuoččáldahtti lea ovddidan, ferte čuoččáldahtton cealkit dan vástádusas, mii gohčoduvvo vástagiin. Vástaga berre loahpahit čuoččuhusain, ovdamearkka dihtii áššehuhttin gáibádusain. Jus čuoččáldahtton ii ovddit vástaga áigemearrái, de sáhttá čuoččáldahttis leat vuoigatvuohta dasa ahte duopmostuollu cealká duomu čuoččáldahtti čuoččuhusa vuođul .
Sáhttágo meahcceduopmostuollu hilgut ášši?
Finnmárkoláhka § 39 (lovdata.no) mearrida ahte áššiid maid ii heive meannudit meahcceduopmostuolus, sáhttá duopmostuollu hilgut ollásit dahje belohahkii. Go árvvoštallá hilgot ášši finnmárkolága § 39 vuođul de galgá meahcceduopmostuollu váldit vuhtii gáibádusa šlája ja mii dasa lea vuođđun. Čuoččáldahttái galgá addot vejolašvuohta buktit cealkámuša ovdalgo ášši hilgojuvvo. Hilgon finnmárkolága § 39 vuođul ii sáhte vuosttaldit guoddalemiin. Ášši sáhttá baicce ovddiduvvot dábálaš duopmostullui maŋŋá dákkár hilguma. Meahcceduopmostuollu sáhttá maid hilgot ášši jus stevdnen boahtá maŋŋá čuoččáldahttináiggi finnmárkolága § 38 vuosttaš lađas vuođul. Riidduid sáhttá ovddidit Finnmárkku meahcceduopmostullui čálalaš stevdnema bokte maŋimuš jagi ja guhtta mánu maŋŋágo Finnmárkokomišuvnna rapporta lea ovddiduvvon. Meahcceduopmostuollu sáhttá lihkká meannudit áššiid mat bohtet sisa maŋŋá jus buot áššit seamma guovllus eai leat gárvásit meannuduvvon ja duopmostuollu gávnnaha ahte ášši heive meannudit, bs. finnmárkoláhka § 38 nuppi láđas. Ášši mii boahtá meahcceduopmostullui maŋŋá čuoččáldahttináiggi ja maid duopmostuollu ii meannut viidásat, hilgojuvvo.
Riidoláhka (lovdata.no) doaibmá nu guhká go dat heive meahcceduopmostuolu doibmii. Dat mearkkaša ahte ášši sáhttá hilgojuvvot sivaid geažil mat bohtet ovdan riidolágas, nu go ovdamearkka dihti jus čuoččáldahttis ii leat doarvái čanastupmi riidodávvirii dahje čuoččáldahttis ii leat nu gohčoduvvon oasehasgealbu.