Váldošiehtadallan meahcceduopmostuolus dollo álgovuorus dan báikkis Finnmárkkus gos lea eanemus ulmmálaš ášši ektui mii meannuduvvo.
Váldošiehtadallan lea dat oassi proseassas gos oasehasat čoahkkanit duopmostullui ja čielggadit ášši, duođaštusaid ja riektenjuolggadusaid mat leat áigeguovdilat. Oasehasat ovddidit maid čuoččuhusa mii čilge mo duopmoboađus berre leat. Váldošiehtadallamiin čilgejit oasehasat iežaset čilgehusa njálmmálaččat dikkis, vihtanat ja vejolaš áššedovdit gažaduvvojit.
Eanáš oasehasat bohtet navdimis meahcceduopmostullui iežaset advokáhtain gii lea proseassafámohas. Vejolaš advokáhta goluid máksu, geahča Man olu máksá oažžut ášši meannuduvvot meahcceduopmostuolus?
Váldošiehtadallamin meahcceduopmostuolus, bidjo riekti viđain miellahtuin.
Meahcceduopmostullui eai guoska njuolggadusat geavahit reiktekáhpa jna. Duopmostuolus. Duopmárat ja advokáhtat eai geavat káhpa váldošiehtadallamiin meahcceduopmostuolus.
Váldošiehtadallamat tulkojit álo nu guhká go lea dárbu dasa. Dárbu tulkii ferte čielggadit ášši ráhkkanahtidettiin. Geahča čuoggá sámegiela geavaheapmi.
Goas lea duopmu gárvvis?
Meahcceduopmostuolu duopmárat doaimmahit bargguid duopmostuolu ovddas lassin iežaset dábálaš bargguide eará sajiin. Meahcceduopmostuollu lea danin organiseren bargguid dan láhkai ahte duopmostuolu miellahtut čoahkkanit duos dás meannudit áššiid ja duopmocealkimii olggobeal váldošiehtadallamiid. Dábálaččat galgá duopmu ovtta áššis celkot njealje- váhku sisa das maŋŋágo váldošiehtadallamat loahpahuvvojedje, juoidá mii lea riidolága § 19-4 viđát lađđasa (lovdata.no) váldonjuolggadusa mielde. Meahcceduopmostuolu erenoamáš organiserema ja bargovuogi dihti, de sáhttá váldit eanet go njealje váhku maŋŋágo váldošiehtadallamat leat loahpahuvvon dassái go duopmu celko. Seammá sáhttá dáhpáhuvvá erenoamáš gáibideaddji bargguid oktavuođas. Oasehasat ožžot álo diehtit goas duopmu lea vurdon áššis, ja ožžot dieđu jus duopmocealkin maŋiduvvo.