Eanamolsunášši čađaheapmi

Mii dáhpáhuvvá eananmolsunáššis?

Goas gohččojuvvon boahtit?

Dan rájes go áššeosolaččain okta lea gáibidan ášši, de dábálaččat ádjána golbma mánu ovdal vuosttaš diggečoahkkin čađahuvvo. 

Diggesoabahallan fálaldat

Diggeáššis oažžut mearrádusa riidui sáhttá ádjánit guhká ja leat divrras. Diggesoabahallan lea jođáneappot, ustitleappot ja hálbbibut vuohki riidduid čoavdimii. Eanamolsunriekti lea áššis dađistaga rabas ja sáhttá mielváikkuhit áššeosolaččaid soahpat čovdosiid go geavahit diggesoabahusa dasa.

Ovdal eanamolsunášši

Ovdal ášši sáddejuvvo gohččun mii čilge mii galgá dáhpáhuvvat vuosttaš riektečoahkkimis. Don boađát dohko vuhtiiváldit iežas beroštumiid. Jus dus ii leat vejolašvuohta boahtit, de sáhtát addit fápmudusa muhtumii gii ovddasta du.

Eanamolsunriekti sáhttá maiddái gohččut ráhkkanahtti riektečoahkkimii. Dáin riektečoahkkimiin leat mielde áššeosolaččat ja jus ležžet advokáhtat čielggadit earret eará geat leat áššebealit, man birra lea ášši ja plánet áššejođu.

Áššemeannudeapmi

Eanamolsunášši meannuduvvo juogo eanamolsunrievttis dahje suohkanviesus dan gullevaš guovllu lahkosis. Eanamolsunduopmár jođiha buot riektečoahkkimiid, mii álggahuvvo dainna man birra ášši lea. Dasto oažžu sáni son gii lea gáibidan ášši. Eará áššeosolaččat ožžot sáni vuoruid mielde. Juohke čoahkkima loahpas muitala duopmár mii viidáset dáhpáhuvvá.

Eanamolsunduopmár sáhttá bagadallat du jus mihkkege lea eahpečielggas dahje váttis. Son dattetge lea bealátkeahtes, iige sáhtte neavvut ovdamearkka dihte makkár oaidnu dus berre leat.

Eanas eanamolsunáššiin dárbbašit 2-3 čoahkkima, muhto viidábut áššiin dárbbašuvvojit eanet čoahkkimat. Eanas áššiin lassin vel fitnet geahčadeame guoskevaš guovllu. Diggečoahkkimiin áššeosolaččat besset čilget ášši, duođaštusaid mat ovdanbiddjojit ja vejolaš vihtančilgehusaid birra. Eanamolsundiggi cealká duomu dan vuođul mii dađistaga lea boahtán ovdan. Maŋŋel go eanamolsundikkis lea leamaš ášši, de ii oktage dárbbaš eahpidit ráji. Eanamolsundiggi lea čoavdán váttisvuođaid, rádjemearkkat leat sajis ja dokumeanttat leat gulahuvvon. Suohkanlaš matrihkkaleiseváldái bohtosat raporterejuvvojit.

Geat servet eanamolsundikki áššái?

Dábálaččat lea eanamolsunduopmár áidna duopmár. Dattetge sáhttet guokte eanamolsunduopmára searvat jus ovtta áššeosolačča dahje duopmára mielas dat lea dárbbašlaš.

Jus oktage áššeosolaš gáibida dan, de riekti biddjo guvttiin eanamolsunmielduopmáriin. Doaibma- ja suodjalaneanamolsumiin lea dát váldonjuolggadus. Jus oktage osolaš gáibida dan, de diggi biddjo njeljiin eanamolsunmielduopmáriin.

Buot mearrádusaid dahká olles eanamolsunriekti, ja lea dikki eanetlohku mii mearrida. Dikki jienasteamis leat buot jienat ovttaárvosaččat. Ovttaskas mielduopmára jietna lea ovttaárvosažžan eanamolsunduopmára jienain.

Lágamánneriekti lea guoddalanduopmostuollu

Lágamánneriekti meannuda buot eanamolsunrivttiid guoddalusaid.

Geat servet guoddalanáššái?

Eanamolsunfágalaš mearrádusaid guoddalusain lea okta eananmolsunláhkaduopmár ja guokte mielduopmára (muhtomin njeallje) geat meannudit ášši.

Eará dilálašvuođain leat golbma láhkaduopmára geat meannudit ášši. Eanamolsunláhkaduopmár lea dábálaččat okta dain. Dát guoská eanamolsunrievtti eará gažaldagaid guoddalusmeannudeapmái, ja diggegotti guoddalussii go áššis lea sáhka giddodaga geavahan- ja opmodatrivttiin.

Mii lea diggesoabahallan?

Diggesoabahallan lea eaktodáhtolaš proseassa gos soabaheaddji geahččala oažžut šiehtadusa man goappeš osolačča sáhttet dohkkehit. Šiehtadus maid dii osolaččat sohpet gohčoduvvo riektesoabadin. Riektesoabat lea riektevuoimmálaš ja bággofámolaš seamma ládje go duopmu. Dakkár šiehtadusa ii dábálaččat sáhte guoddalit. Don berret ráhkkanan dasa ahte eanamolsunduopmár jearrá soabahusa birra. Danin berret ovdagihtii jurddašan mii dutnje ja du opmodahkii lea dehálaš.

Diggesoabahallama ovdamunit ovdalii diggeášši

Čađahuvvo árrat áššeráhkkaneamis: Danne lea vejolašvuohta jođáneappot ja hálbbibut meannudeapmái.
Ii nu deaddi proseassa: Ollugiid mielas lea psykalaš gáibideaddji go duopmostuoluin lea ášši.
Ii nu formálalaš - ja dasto “ustitleabbo”: Soabahanproseassas lea gulahallan, ja osolaččat fertejit dávjá mielas muddet iežaset álgoálgosaš oainnu.
Smávit riidu: Buorre jus osolaččat ain galget doalahit oktavuođa, ránnján ja gávpeverdden. Dasa lassin ii leat diggesoabahallan almmolaš. Osolaččat danne garvet publisitehta maid dábálaš diggeášši sáhttá mielddisbuktit.

Movt oažžut diggesoabahallanfálaldaga?

Duopmostuollu árvvoštallá ášši go dat boahtá ja árvala diggesoabahallama jus sii oidnet dát lea ovdamunnin áššái ja osolaččaide. Osolaččat fertejit dábálaččat miehtat vai dát galgá čađahuvvot.

Movt diggesoabahallan dáhpáhuvvá eanamolsunrievttis?

Diggesoabahalli lea juogo inšenevra dahje eanamolsunduopmár, ja son lea oahpásnuvván áššái ovdagihtii. Ollu dilálašvuođain adnojit kárttat rekonstrueret rájiid dahje govvidit molssaevttolaš čovdosiid. Dábálaččat soabaheapmi dáhpáhuvvá go osolaččat deaivvadit guoskevaš báikkis dahje čoahkkinlanjas. Soabahalli čilge osolaččaide diggesoabahallanproseassa ja makkár doaibma soabaheaddjis ja osolaččain lea. Dasto čilgejit osolaččat oanehaččat iežaset áššeoainnuid. Soabahalli ja osolaččat measta álohii vulget geahčadeapmái vai ožžot bajilgova guoskevaš guovllus man alde riidu lea. Jus osolaččat soabadit, de dahkko riektesoabat.

Mávssolaš: Soabaheaddji ii sáhte dadjat maidege movt vejolaš duopmu livččii šaddan dahje mii lea riekta ja boastut. Dan sáhttá dušše duopmár diggeáššis dahkat.

Naba jus ehpet soabat?

Njealji soabaheamis jokset sullii golmma soabaheamis ovttaoaivilvuođa ja nu gohčoduvvon riektesoabada. Jus eai, de joatká meannudeapmi dábálaš diggeáššin ja eará duopmáriin. Dávjá riektesoabat liikká mielddisbuktá álkidahttima joatkkabarggus. Muhtun guovtteoaivilvuođaid sáhttá čoavdit ovdamearkka dihte rádjemearkkaiguin, geainnuiguin ja nu ain. Dat fas sáhttá mielddisbuktit ahte osolaččat soabadit diggeášši čađadettiin, dahje juobe goit ahte ášši čađahuvvo jođáneappot.