Eanamolsunrievtti áššit rievddadit dattege ollu sisdoalus ja viidodagas. Danin obbalaš čilgehus áššejođus ii dárbbašlaččat doala deaivása dainna mii duođai dáhpáhuvvá juste du áššis. Eanamolsunriekti muitala dutnje mii konkrehta gusto du dilálašvuođas jus áiggut gáibidit dahje juo leat gáibidan ášši.
Eahpečielga opmodatdilálašvuođat
Buot opmodagat lea ráddjejuvvon areála. Opmodatrájit ráddjejit opmodagaid. Boares opmodatrájit čuvvot dávjá eanadathámiid dahje olmmošráhkaduvvon juoguid, nugo ovdamearkka dihte geađgeáiddiid. Go geađgeáiddiid ortnegisdoallá, de ii leat eahpádus gokko rádji manná.
Ovddeš áiggiid opmodatrájit ledje dávjá eatnamii merkejuvvon, ovdamearkka dihte sárgojuvvon ruossat muoraide, rádjegeađggit biddjon eatnamii ja ruossat sárgojuvvon báktái. Ollu boares rádjemearkkaid sáhtát odne gávdnat, earát ges leat jávkan.
Go rádjemearkkat eai gávdno ja dokumeanttain eai leat dárkilis dieđut rájiid birra, de eanaeaiggát geahččala dáhtolašvuođas soabadit gokko rádji manná.
Ášši eanamolsunrievttis
Dávjá gáibidit eanaeaiggádat ášši eanamolsunrievttis go leat eahpesihkkarat ráji dáfus ja háliidit dán čielggadit. Dii sáhttibehtet álggos riŋget ja šiehttat áiggi goas fitnat eanamolsunrievttis. Doppe oažžubehtet earret eará bagadallama movt deavdit gáibidanskovi.
Maŋŋel go eanamolsunriekti lea ožžon devdojuvvon gáibádusa, de sáddejuvvo diehtu ránnjáide ja earáide geaidda dat guoská. Lea vissis vuordináigi oažžut ášši eanamolsunrivttiide. Gohččun riektečoahkkimii sáddejuvvo unnimusat golbma vahku ovdagihtii. Osolaččaid lohku sáhttá rievddadit guoktása rájes gitta máŋga čuođi olbmui. Olles áššejođus lea vejolaš soabahallat geahččalit joksat soabada.
Riektečoahkkimat
Dábálaččat dollojuvvo áššeráhkkaneaddji riektečoahkkin ovdalgo dollojuvvo dábálaš riektečoahkkin.
Dábálaš riektečoahkkin dollojuvvo dábálaččat suohkanviesus ášši lahkosis. Riekti sáhttá biddjot nu ahte okta duopmár lea eanamolsunduopmár, dahje nu ahte lea okta eanamolsunduopmár ja guokte mielduopmára. Riekti biddjo mielduopmáriiguin jus unnimusat okta osolaččain gáibida dan dahje eanamolsunduopmára mielas dat lea dárbbašlaš.
Diggi ja osolaččat guorahallet dokumeanttaid (duođaštusaid) maid osolaččat ovdanbidjet. Boares kárttat áigeguovdilis dieđuiguin, sáhttet dehálaš duođaštusat eanamolsunáššis.
Riektečoahkkimis lea dábálaččat geahčadeapmi. Dalle eanamolsunriekti oahpásnuvvá báikái ja osolaččat besset muitalit iežaset oainnuid eanadagas.
Buot osolaččat ožžo sáni. Sii čujuhit earret eará rádjemearkkaid eatnamis ja muitalit guovllu ovddešáigge ávkkástallama birra. Osolaččat maiddái buktet oainnuid ovdamearkka dihte dasa gokko sii oaivvildit opmodatrádji mánná.
Teknihkalaš bargu - siste ja olgun
Teknihkalaš čielggadeaddjit mihtidit sisa boares rádjemearkkaid, detáljjaid eatnamis ja osolaččaid čuoččuhusaid. Dát eanas dahkko GPS-rusttegiiguin.
Eanamolsunrievttit geavahit máŋggabealat teknihkalaš biergasiid. GPS-čoahkit lotnolagaid geavahit digitála kártagieđahallama ja rádjemerkema. Dalle ii ádján guhká mihtidit eatnamis ja čájehit dan kárttas. Mihtideamit dahkkojit millimehtera dárkivuođain.
Čielggadeddjiin, geat doaimmahit teknihkalaš barggu, lea buorre gelbbolašvuohta sihke teknihkalaš fágas, ja juridihkka- ja eanamolsunfágas.
Eanamolsunáššiin sáhttá sáhka lonuhit olles dahje osiid opmodagas. Ferte árvvu bidjat buot areálaide mat galget lonuhuvvot.
Sivvan go areálaide biddjo árvu, lea eanamolsunáššiid “ii-vahátdáhkideapmi”. Dat mearkkaša ahte ii oktage galgga gillát vahága eanamolsuma geažil. Geahča eanamolsunlága § 3-18 på lovdata.no.
Boniteren (mearridit areála buvttadannávcca) lea oassin árvobidjanbarggus. Vuovddi lassáneami mihtideapmi muitala ollu šaddogearddi kvalitehta birra. Dán barggu dahká eanamolsunriekti bievlaáigodagas.
Maŋŋel go eanan registreren dieđut leat vižžon, de dieđuid ferte gieđahallat siste.
Earret eará galgá árvobidjat boniterema, mii čájeha eatnama buvttadannávcca. Eanamolsunriekti geavaha árvobidjanfágalaš árvvoštusa, ja eanaregistreremiid bidjat árvvu eatnamii, vuovdái, bivdui ja eará árvvuide ovtta guovllus.
Dábálaš eanamolsunáššiin, gos areálat lonuhuvvojit, de galgá ráhkadit molsunrehketdoalu mii čájeha juohke ovttaskas eaiggáda opmodaga.
Eanamolsunčoavdima evttohus
Dábálaš eanamolsunáššiin ráhkada eanamolsunriekti máŋga evttohusa ođđa opmodat- ja vuoigatvuođahábmemii. Evttohusat biddjojit ovdan riektečoahkkimis gos osolaččat dadjet maid oaivvildit evttohusaid birra.
Eanamolsunriekti mearrida dan evttohusa mii árvvoštallo buoremussan čoavdit váttisvuođaid guovllus.
Eanamolsunčoavddus dávjá mielddisbuktá ođđa opmodatrájiid. Eanamolsunriekti bidjá rádjemearkkaid ja merke daid eatnamii. Rájit bistevažžan merkejuvvojit metállamearkkaiguin mat bovrejuvvojit várrái dahje geađgái dahje darvehuvvojit eatnamii.
Dábálaččat bovdejuvvojit oasálaččat mielde searvat rádjemerkema bargui. Dát sáhttá dagahit buori ránnjávuođa boahtteáiggis.
Kártta ja rádječilgehusa ráhkadeapmi
Maŋŋel go lea dahkan barggu bidjat ja koordináhtačuoggáiguin mihtidit opmodatrájiid, de eanamolsunriekti ráhkada eanamolsunkártta ođđa rájiiguin.
Rádjemearkkat dasa lassin čilgejuvvojit koordináhtaiguin. Dasto sáhttet láhppon rádjemearkkat biddjot juste dakko gokko ledje.
Ášši loahpaheapmi
Eanamolsunášši loahppabuvtta leat mearrádusat, kárttat, rádječilgehusat ja rádjemearkkat eanadagas.
Eanamolsunriekti addá dieđu sihke kárttaid ja mearrádusaid birra buot áššeosolaččaide. Dasa lassin fuolaha eanamolsunriekti ahte ášši gulahallo opmodagaide.