Bealátkeahtesvuohta
Don it sáhte leat mielduopmárin jus leat bealálaš. Leat bealálaš mearkkaša ahte muhtton sáhttá jearrat dus bealálašvuođa ovtta áššis. Jus leat bealálaš, de fertet dan dieđihit nu fargga go vejolaš. Jus eahpidat ahte leat bealálaš, de váldde oktavuođa duopmostuoluin. Jus leat mielduopmár diggegottis, de sáhtát dieđihit bealálašvuođa Aktevraportála bokte. Jus don fuobmát ahte leat bealálaš go diggi lea álgán, de fertet dalán muitalit dan duopmárii.
Áššiin gos dus lea čanastumit bearrašii, ustibiidda ja oasehasaide dahje vihtaniidda, de sáhttá dat mielddisbuktit ahte don árvvoštallot bealálažžan. Seammá gusto jus dus leat njuolga beroštumit áššis (oasuspoasttat, stivralahttu jna.). Lea maid dehálaš ahte it čále maidege ášši birra sosiála mediain, dahje gos obbalaččat muitalat iežat oainnuid norgalaš riektevuogádaga birra. Dát guoská sihke ovdal ja maŋŋel diggeášši. Dat sáhttá mielddisbuktit ahte olles ášši ferte álggahuvvot ođđasit.
Jos gávnnahit du bealálažžan, de ii dárbbaš dat mearkkašit ahte guoskevaš oassálastit eai luohte du árvvoštallamiidda. Muhto du rolla mielduopmárin ii galgga sáhttit eahpidit. Dás lea sáhka luohttámušas ja ahte duopmostuolut meannudit áššiid bealátkeahttá. Lea duođalaš jus luohttámuš hedjona.
Boahtin
Gohččumis čuožžu gos ja goas galggat boahtit. Eanaš duopmostuolut gohččot mielduopmáriid boahtit 15-30 minuhta ovdal go diggeášši álgá. Dábálaččat doallá duopmár oanehis ságastallama duopmáriiguin ovdal go ášši álgá. Jus dus lea dárbu sierra heivehuvvomiidda dahje ovdamearkka dihte fertet guođđit diggečoahkkima ovdal go dat nohká, de fertet dieđihit duopmárii nu árrat go vejolaš, áinnas ovdal go diggečoahkkin álgá.
Don it oaččo geavahit mobiilatelefovnna dikkis. Don beasat geahčadit áššebáhpáriid sierra šearpma bokte iežat čohkkánsajis dikkis.
Mo diggeášši ovdána
Dát lea diggeášši dábálaš áššejohtu:
1. Diggi álgá. Duopmáriid bealátvuohta dárkkistuvvo ja áššáskuhttinmearrádus lohkko.
2. Áktor doallá álggahansáhkavuoru ja bealušteaddji cealká mearkkašumiid áššái.
3. Áššáskuhtton čilge jus háliida dan dahkat.
4. Gillájeaddji ja vihtan čilgejit. Jus gillájeaddjis lea doarjjaadvokáhtta, de sáhttá gillájeaddji čilget ovdal su gii lea áššáskuhtton.
5. Čađahit duođaštusaid (govat, dokumeanta, dávvirat).
6. Áššedovdi čilge.
7. Áktor, bealušteaddji og doarjjaadvokáhta doallá loahppa sáhkavuoru.
8. Áššáskuhtton beassá buktit loahppamearkkašumi jus dan háliida.
Loga eanet mo ráŋggáštusášši ovdána.
Bealátkeahttá
Go leat válljejuvvon mielduopmáriin, de lea dasa čatnos gáibádusat mo barggat áššis. Dát lea mearkkašahttit maid don logat ja barggat dikkis. Das lea maiddái mearkkašupmi mo gárvodat. Leat bealátkeahttá sihke siskkobeale ja olggobealde diggelanja lea dehálaš bisuhit luohttámuša rievtti mearrádussii.
Čájet ahte čuvvot mielde ja beroštat das mii dáhpáhuvvá. Jus orut čájeheame ahte it beroš, gávastat, jorggut čalmmiid, dahje geahčat mobiilatelefovnna, de lea álki dulkot dan negatiivvalaččat. Oasehasaide soaitá ášši leat sin deháleamos ášši, ja dan fertet don mielduopmárin diehtit.
Du láhtten lea dehálaš dikkis sivas. Oasehasat eai galgga jáhkit du bealálažžan dahje ahte don leat juo mearridan áššis. Vuohki mo don gažadat mearkkaša juoga dán oktavuođas. Jus jearat ovdamearkka dihti "Gos čuččot go časke su", čájehat ahte don leat juo mearridan ášši. Eanet bealátkeahtes vuohki jearrat gažaldagaid livččii "Gos dát dáhpáhuvvá?"
Jus don hálat spábbačiekčama birra dahje dálkki birra ovttain oasehasain bottus, de nubbi sáhttá tulkot dan ahte don doarjjut sin, vaikko vel áigut dušše leat guoibmái.
Dikkis leat dávjá geahčadeamit. Diggi manná ovdamearkka dihti geahčadit opmodaga riidoáššis dahje báikki gos lea dáhpáhuvvan ráŋggáštahtti dahku. Geahčademiin boađát lagabui dikki oasehasain, ja sáhttet šaddat dáhpáhusat maid nuppi bealli sáhtát tulkot boastut. Jus eahpidat, de jeara fágaduopmáriin ráđi.
Duođaštusaid árvvoštallan
Deaŧalaš riekteprinsihppa lea ahte buohkat leat sivaheapmin dassái go sivalašvuohta lea duođaštuvvon. Jus diggi eahpida sivalašgažaldaga, de galgá áššáskuhtton beassat.
Ráŋggáštusáššis lea politiija mii viežžá duođaštusaid ja dutká ášši. Dasto galgá áktor ovddidit doarvái buori duođaštusaid sivalašvuhtii. Bealušteaddji galgá áimmahuššat áššáskuhttoma vuoigatvuođaid áššis.
Makkár duođaštusat leat ráŋggáštusáššiin, ja mo galggat don mielduopmáriin árvvoštallat daid?
Vuosttažettiin sáhttet duođaštusat leat njálmmálaš čilgehusat áššáskuhttomis, gillájeaddjis, vihtaniin ja áššedovdiin. Dasa lassin leat mis teknihkalaš duođaštusat. Dat sáhttá leat ávdnasat báikkis gos vearredáhkku lea dáhkon, DNA, dihtorohcan, bileahtta jna. Goalmmát vuohki lea dokumeantaduođaštus. Dat leat čálalaš čállosat man nu hámis.
Duopmáriid deaŧaleamos bargu lea árvvoštallat vuostálagaid daid iešguđetlágan duođaštusaid. Lága mielde ii leat áššáskuhttomis geatnegasvuohta muitalit duohtavuođa. Lea olmmošriekti ahte ii oktage galgga bággehallat vihtanuššat iežas vuostá. Muhto, gillájeaddji ja eará vihtanat leat geatnegahtton čilget duođa. Dat lea ráŋggáštahtti boastut čilget. Duopmárin galggat dattetge váruhit ahte njálmmálaš čilgehusat sáhttet leat eahpesihkkarat. Vihtanat sáhttet gielistit, muhto sii sáhttet maid muitalit boastut danne go sii eai muitte. Vajáldahttit ja muitit eará láhkai lea dábálaš. Mánát leat erenoamáš rašit dán ektui. Gažadit mánáid mat leat vuollil 16 jagi galgá dábálaš dahkot Mánáidvisttis. Diggi beassá oaidni filmma gažadeamis ja lohkat dan maid mánná lea čilgen.
Man sihkkar galggat leat ovdal go dubmet?
Ráŋggáštusrievttis daddjo ahte buot govttolaš eahpádusat galget boahtit áššáskuhttomii buorrin. Muhto maid dat duohtavuođas mearkkaša? Man sihkar galggat leat ovdalgo dubmet?
Riekti galgá duođaštit ahte áššáskuhtton galgá leat sivalaš ovdal go sáhttá cealkit duomu. Lea ollislaš duođaštusaid árvvoštallan mii mearrida sáhttá go riekti cealkit duomu. Go árvvoštallá ollislaččat, de sáhttá deattuhit ovttaskas duođaštusaid, seammás go eará duođaštusaide sáhttá biddjot unnán deaddu.
Seksuálaveahkáváldin áššiin sáhttet čilgehusat áššáskuhttomis ja gillájeaddjis leat deháleamos duođaštusat, ja dat sáhttet leat goappatlágan čilgehusat. Dalle fertejit duopmárat árvvoštallat áššáskuhttoma ja gillájeaddji luohtehahttivuođa. Muhto čavga duođaštusgáibádus mielddisbuktá ahte ii leat doarvái duomu cealkit jus diggi jáhkká eanemusat gillájeaddji čilgehussii. Duopmárat fertejit árvvoštallat buot duođaštusaid áššis ja árvvoštallat leat go áššáskuhtton sivalaš dahje lea go govttolaš eahpádus.
Buhtadusgáibádus
Buhtadusgáibádusaide mat ovddiduvvojit ráŋggáštusášši oktavuođas, gustojit eará duođaštusgáibádusat. Buhtadusgáibádus lea siviila gáibádus. Dakkár gáibádusain galgá riekti dábálaččat bidjat vuođđun dan mii lea eanemus jáhkehahtti. Muhto buhtadusas ráŋggáštahtti dagu oktavuođas, gáibiduvvo nannoseabbo jáhkehahttivuohta go muđui. Duođaštusgáibádus dákkár áššiin ii leat dasto nu čavga go sivalašvuođagažaldagas, muhto čavgadat go dábálaš buhtadusgáibádusain.
Earuhit olbmo ja ášši
Dávjá sáhttá leat váttis earuhit olbmo ja ášši, muhto dan ferte dahkat. Duopmárin don galggat dubmet dan vuođul maid olbmot leat dahkan - iige geat sii leat.
Makkár čoavjedovdu dus lea ii gula duođaštusárvvoštallamii.”Navdit” ii leat ge doarvái dubmet. Fertejit leat čielga duođaštusat áššáskuhttoma vuostá, muđui galgá son áššehuhttot.
Duopmárin ii galgga goassege ieš viežžat duođaštusa, ovdamearkka dihti jearahallat olbmuid dahje vuolgit "priváhta geahčadeapmái". Ii ge leat lohpi geavahit iežat árvvoštallamis dan maid lohket aviissas ášši birra.
Loahppa árvvoštallan duođaštusain lea ovttas eará duopmáriiguin duopmárkonferánssas.
Válljen
Go vuosttaš geardde barggat mielduopmárin, de fertet dáhkidit. Du ovddasvástádus mieldeduopmárin boahtá čielgasit ovdan dáhkádusas.
Go don dáhkidat, de fertejit buohkat čuožžilit. Duopmár jearrá dus:
"Dáhkidat go ahte don dán áššis ja buot boahttevaš áššiin, ahte don čuovvut mielde buot mii daddjo diggeáššis, ja ahte don áiggut dubmet nu mo don oaivvildat lea duohta ja riekte lága ja duođaštusa vuođul áššis?
Don vástidat: Dán mun dáhkidan."
Dán vuođul fertet geahččalit nu bures go sáhtát válljet. Jus dus lea oaivvildat eará go dat eará duopmárat, de fertet čilget dan ja geahččalit ákkastit iežat oainnu. Ii leat mihttomearrin ahte buohkat galget leat ovtta oaivilis. Lea dehálaš ahte buohkat mielas servet digaštallamii ja iskat iežaset oaiviliid earáid oaiviliid ektui.
Fuomáš ahte don leat dáhkidan ahte áiggut dubmet lága mielde. Dat mearkkaša ahte vaikke vel it leat ovtta oaivilis láhkanjuolggadusain, dahje Alimusrievtti tulkomin njuolggadusain, de leat geatnegahtton čuovvut njuolggadusa. Go duopmokonferánsa lea loahpahuvvon, de čállá fágaduopmár evttohusa dupmui. Jus duopmáriin leat iešguđetlágan oaivilat bohtosii, de boahtá dat ovdan duomus.
Don galggat buoremus lági mielde árvvoštallat duođaštusaid, ovdanbuktit iežat oainnu ja duostat ovddidit oaiviliid lága rámmaid siskkobealde.
Jávohisvuođageatnegasvuohta
Mielduopmárin lea dus jávohisvuođageatnegasvuohta. Don it sáhte ságastallat ášši birra ustibiiguin, bearrašiin dehe earáiguin. Don sáhtát dušše digaštallat ášši fágaduopmáriin. Duopmostuolloláhka regulere mielduopmáriid jávohisvuođageatnegasvuođa. Das boahtá ovdan ahte duopmárat ja earát geat doaimmahit bálvalusa dahje barget duopmostuoluin galget bearráigeahččat ahte earát eai oaččo vissis dieđuid maid ožžot bálvalusa oktavuođas.
Jávohisvuođageatnegasvuohta guoská dieđuide persovnnalaš dilálašvuođain. Dákkár dieđuide gullet dábálaččat bearašgaskavuođat, fysalaš dahje psyhkalaš dearvvašvuohta dahje mo olmmoš dovdá áššiid. Gávppálaš dilálašvuođaide main livčče gilvaleaddjái mearkkašupmi, guoská maiddái jávohisvuođageatnegasvuhtii.