Dábálaš mielduopmárat
Dábálaš mielduopmár leat mielduopmárat diggegottis ja lágamánnerievttis.
Dasa ii dárbbaš erenoamáš fágalaš duogáš. Sivvan dasa lea prinsihppa ahte olmmoš galgá «dubmejuvvot ovttadássásaččaiguin» lea nannosit vuođustuvvon norgga riektevierus. Mielduopmárat leat dábálaččat ráŋggáštusáššiin, muhto sáhttet maid leat siviilaáššiin jus bealit gáibidit ahte áššis galget leat mielduopmárat.
Dábálaš mielduopmáriid vállje gielddastivra dan gielddas gos sii orrot, ja sii válljejuvvojit njealji jahkái.
Bargodillečeahppi mielduopmárat
Dieđut du rollas bargodillečeahppi mielduopmárin ja das mii dáhpáhuvvá dikkis.
Bargobiraslága ulbmil lea sihkkarastit dorvvolaš bargoeavttuid ja ovttaárvosaš meannudeami bargoeallimis. Láhka galgá maiddái sihkkarastit bargobirrasa mii ovddida dearvvasvuođa ja nanne bargodili, ja váikkuha fátmmasteaddji bargoeallimii. Don, bargodillečeahppi mielduopmár galggat váikkuhit dasa.
Riiddut bargodilis
Dat sáhttet čuožžilit riiddut bargoaddi ja bargi vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid birra lága mielde. Daid ferte čoavdit duopmostuoluin. Dábálaččat sáhttá riidu čuožžilit eretcealkima, lihccuma, gaskaboddosaš virgádamis, bisseheamis, láigoheami, fitnodaga sirdima, vealaheami, givssideami jna. oktavuođain.
Bargobiraslága kapihtal 17 regulere meannudeami riidduid bargodilis. Dakkár áššiin biddjo diggi dábálaččat guvttiin bargodillečeahppi mielduopmárin lassin fágaduopmárii. Bargodillečeahppi mielduopmárat galget sihkkarastit ahte diggi lea biddjon duopmáriiguin geain lea praktihkaš gelbbolašvuohta ja erenoamáš máhttu bargodiliin. Sis leat čehpodat bargodiliin ja váikkuhit dasa ahte oasehasain leat luohttámuš duopmostuoluide riidočoavdinorgánan dákkár áššiin.
Mielduopmárválljen ja nammadeapmi
Duopmostuoluhálddahus (DA) lea dábálaš duopmostuoluid hálddahuslaš bajitdási orgána. DA:s lea ovddasvástádus nammadit fágačeahppi mielduopmárválljemiid juohke fylkii. Lávdegoddi nammaduvvo bargoaddi- ja bargiidorganisašuvnnaid evttohusa vuođul. Válljemat nammaduvvojit njealji jahkái háválassii.
Nammadeapmi
Ovdalgo nammaduvvot bargodillečeahppi mielduopmárin, de fertet deavdit eavttuid duopmostuollolága mielde ovdalgo beasat leat mielduopmárin. Dát mearkkaša vuosttažettiin ahte dus ferte leat doarvái dárogielmáhttu, ja muđui persovnnalaččat heivet bargui. Don fertet leat deavdán 21 jagi. Ii leat bajimus ahkemearri nammaduvvot bargodillečeahppi mielduopmárin. Viidáseappot ii galgga dus leat jienastanvuoigatvuohta, it galgga leat almmolaš vealgešiehtadallamiid vuolde, konkursameannudeami vuolde dahje konkursakarantenas, ja fertet leat norgalaš dahje norgga stádaboargár, dahje leat čállojuvvon álbmotregistarii ahte leat orron riikkas maŋemus golbma jagi ovdal válgabeaivvi. Muhtun bargojoavkkuid ii sáhte válljet mielduopmárin. Sáhtát maid hilgojuvvot láhttema geažil.
Áššeráhkkaneapmi
Ášširáhkkaneami oktavuođas sádde duopmostuollu oasehasaide listtu mii čájeha bargodillečeahppi mielduopmáriid fylkkas, ja áigemeari árvalit eará mielduopmáriid. Oasehasat árvalit iežaset mielduopmáriid. Dábálaččat evttoha bargoaddi bargodillečeahppi mielduopmára gii lea nammaduvvon bargoaddiorganisašuvnna evttohusa vuođul, ja bargi árvala bargodillečeahppi mielduopmára gii lea nammaduvvon bargiidorganisašuvnna evttohusa vuođul. Riekti nammada dasto bargodillečeahppi mielduopmáriid geat galget bálvalit guoskevaš áššis. Riekti nammada nu guhkás go vejolaš, seamma olu mielduopmáriid juohke sohkabealis.
Don leat geatnegahtton bálvalit mielduopmárin, earret jos dus lea dohkálaš eretjávkan, it leat bealálaš dahje eará sivaid geažil it livčče galgan leat mielduopmárin. Riekti fuolaha jođáneamos lági mielde sáddet dieđu bargodillečeahppi mielduopmárii, ahte lea nammaduvvon bargat gustovaš áššis. Seammás addo diehtu geat leat bealálaččat, goas ja gos diggečoahkkin lea ja man guhkká galggat bálvalit mielduopmárin. Lea dehálaš ahte don dárkkistit dáid dieđuid hui dárkilit, earret eará jus leat dilálašvuođat mat dagahit ahte don it sáhte leat mielduopmárin sivas go dus leat lagas čanastagat ovtta oasehassii. Gohččumis oaččut bagadeami bealátkeahtesvuođas, čoahkkingeatnegasvuođas jna. Jus oaivvildat ahte leat dilit mat dagahit ahte it sáhte bálvalusa doaimmahit, dahje eahpidat dan, de fertet dakkaviđe dieđihit dan duopmostullui mii lea du nammadan.
Iešráđálašvuohta, bealátkeahtesvuohta ja easttahisvuohta
Vuođđolágas dadjo leat olmmošvuoigatvuohta ahte buohkain lea vuoigatvuohta oažžut iežaset áššiid mearriduvvot sorjjasmeahttun ja bealátkeahtes duopmostuolus, mas lea bealátkeahtes duopmár. Dát guoská dieđusge maiddái riidduid meannudeapmái bargobiraslága vuođul.
Don it sáhte bargat bargodillečeahppi mielduopmárin jus lea bealálaš.
Don sáhtát leat bealálaš jus
• leat fuolki dahje lea lagaš čatnašupmi muhton dain olbmuin geat leat mielde áššis
• lea muhtun láhkai beroštumit dahje čanastumit áššái
• leat cealkán áššis nugo sosiála mediain
Dat ahte don leat organiserejuvvon dahje dus lea luohttámušdoaimmat seamma searvvis go okta beliin ii mearkkaš dábálaččat dan ahte don leat bealálaš, muhto dan ferte konkrehta árvvoštallat. Jus leat eahpesihkkar ahte leat go bealálaš áššis, de fertet dalán váldit oktavuođa rivttiin. Vaikko árvvoštalat ahte čatnaseapmi soames oassálastiide sáhttá leat unnán ja unnán persovnnalaš, de lea dehálaš ahte bealátkeahtesvuohta árvvoštallo maiddái dán oktavuođas. Jus bealálašvuohta gávnnahuvvo maŋŋel go ášši lea álgán dahje maŋŋel go duopmu lea celkon, de ferte ášši čađahuvvot ođđasit ođđa duopmáriiguin. Danne lea dehálaš smiehta dárkilit ahte lea go ákkat mat dahket du bealálažžan, ja váldde oktavuođa dikkiin nu árrat go vejolaš.
Fágaduopmár ja bargodillečeahppi mielduopmárat leat seammaárvosaš duopmárat áššis. Don leat geatnegahtton objektiivvalaččat ja bealátkeahttá oaivvildit ášši gažaldagaide. Don it ovddas danne bargoaddi- iige bargiidbeali áššis, it ge dan bargoaddi- iige bargiidorganisašuvnna mii lea evttohan du dán doibmii.
Bargodillečeahppi mielduopmárin lea dus vejolašvuohta jearrat gažaldagaid ášši oasehasain. Don ávžžuhuvvot geavahit dán vejolašvuođa vai ášši čuvgehuvvo doarvái bures. Go gažadat aktevrraid, de lea deaŧalaš láhttet riekta, vuollegaččat, bealátkeahttá ja áššálaččat, vai ášši oasehasat sáhttet luohttit dasa ahte duopmárat, geat leat sorjjasmeahttumat, bealátkeahttá ja eai leat čatnon gažaldagaide go ášši galgá mearriduvvot. Dábálaš čáppa gárvvuin ja neutrála rumašgielain dikkis, čájehat don mielduopmárin gudnevuollegašvuođa ja luohtehahttivuođa oasehasaide ja dikke láhttuide.
Riektesoabahallan ja soabaheapmi
Duopmostuollu fállá dávjá soabaheami bealálaččaide áššiin mat gullet bargoeallinláhkii. Ulbmil lea oažžut beliid soahpat čovdosa maid goappašat bealit sáhttet dohkkehit. Riektečiekčamis eai searvva bargodillečeahppi mielduopmárat.
Jus bealálaččat soabadit riektesoabahallamis, de soabadit dávjá riektesoabahemiin. Dákkár soabadeapmi doaibmá riektefámolaš duopmun. Jus bealálaččat eai soabat riektasoabahallamis, de sáhttet bealálaččat maŋŋá soabadit. Dat sáhttá dáhpáhuvvat juogo soabademiin dikki haga dahje ahte bealálaččat háliidit riektesoabadeami. Jus bealálaččat soabadit, de gesso ášši ruovttoluotta ja ášši dikkis loahpahuvvo. Ášši váldošiehtadallan, mas leat nammaduvvon bargodillečeahppi mielduopmárin, sáhttá heaittihuvvot. Dát sáhttá dáhpáhuvvat maiddái ovdalaš váldošiehtadallama.
Rievttis lea iešheanalaš ovddasvástádus buot dásiin áššis árvvoštallat vejolašvuođa čoavdit riiddu ollásit dahje dohkálaččat. Soabadeapmi sáhttá danin leat maiddái váldošiehtadallamiin.
Vuosttaš geardde go barggat mielduopmáriin
Vuosttaš geardde go barggat bargodillečeahppi mielduopmáriin, de bivdá dikki jođiheaddji du
• čuovvut dárkilit šiehtadallama
• merke čilgehusaid ja duođaštusaid mat ovddiduvvojit
• čilge mo árvvoštalat ášši maŋŋá go duođaštus lea ovddiduvvon
• ale deattut eará beliid go duođaštusaid mat leat ovddiduvvon áššis
Vuosttaš geardde go leat diggeáššis, de fertet dáhkidit. Dat mearkkaša ahte don čájehat gutnálašvuođa guoskevaš áššái ja boahttevaš áššiide diggešiehtadallamiin, ja ahte don dubmet duohta ja riekta lága ja ášši duođaštusaid mielde. Go duopmár ávžžuha, de galggat vástidit: "Dan mun dáhkidan".
Váldošiehtadallama čađaheapmi ja duomu cealkin
Geat leat boahtán?
Bargodillečeahppi mielduopmárin lea dus geatnegasvuohta ja vuoigatvuohta oaivvildit gažaldagain mat čuožžilit áššis, ja searvat duopmu cealkimis. Vuođđun mearrádussii, lea dat mii boahtá ovdán váldošiehtadallamis.
Váldošiehtadallamin biddjo riekti fágaduopmárin, gii jođiha dikki, ovttas guokte bargodillečeahppi mielduopmárin. Dasa lassin deaivvadit bargi ja bargoaddi oasehasovddasteaddji, ovttas iežaset proseassafámohasaiguin. Ášši duođaštusat leat dábálaččat oasehasčilgehusat, vihtančilgehusat ja dokumeantaduođaštusat. Sáhttá maiddái leat dárbu geahčadeapmái.
Váldošiehtadallan
Don oaččut ášši dokumeanttaid ovdal váldošiehtadallama, nu ahte leat rahkánan go boađát. Don galggat boahtit diggái unnimusat 15 minuhta ovdal go váldošiehtadallan álgá, juos eará ii leat šihtton.
Váldošiehtadallan álgá go diggi lea biddjon, ja diggi lea muitalan geat aktevrrat. Dikki jođiheaddji čilge álggos oasehasaid čuoččuhusvuođu ja makkár duođaštusaid áigut ovddidit. Dasto ožžot proseassafámohasat sáni álggahansáhkavurrui. Áššečuoččuheaddji proseassafámohas čilge vuđolaččat ášši. Son čađaha sihke dokumeantaduođaštusaid ja eará duođaštusaid mat eai ovddiduvvo čilgehusaid bokte ja geahčademiin. Áššečuoččuheaddji proseassafámohas addo vejolašvuohta divvut ja dievasmahttit ovdanbuktima. Dasto čilgejit dábálaččat oasehasat ja vihtanat. Proseassafámohasat ožžot dasto sátnevuoru guktii loahpasáhkavurrui.
Duopmokonferánsa
Váldošiehtadallama loahpas váldo ášši dubmemii. Duopmárat čađahit dábálaččat duopmokonferánssa seamma beaivvi go váldošiehtadallan nohká. Dalle ovddidit rievtti miellahtut árvvoštallamiid gažaldagain mat áššis leat ovddiduvvon. Maŋŋel duopmokonferánssa čállá jođiheaddji dábálaččat duomu álgoevttohusa. Dat ovdanbukto daid eará duopmáriidda ráđđádallamiin. Dasto jienastit duopmárat bohtosa.
Duopmokonferánssas ja ráđđádallamis lea dehálaš ahte duopmárat friddja besset lonohallat oaiviliid. Danne lea dehálaš ahte duopmáriid gaskal lea luohttevašvuohta, ja ahte dat mii digaštallo bissu sin gaskkas. Bargodillečeahppi mielduopmárin lea dus jávohisvuođageasku nugo persovnnalaš diliid birra, doaibma- ja fitnodatdieđuid birra mat leat mearkkašahtti doalahit čiegusvuođas. Dattetge ii guoskka jávohisvuođageasku dasa mii boahtá ovdan riektečoahkkimis dahje riektemearrádusas.
Juos duopmárat eai soabat ovtta dahje máŋga gažaldagas, nu ahte šaddá dissensa/sierraoaivilvuohta, de boahtá dat ovdan duomus. Loahppamearrádus čállo eanetlogu oainnuid vuođul.
Mearrádusa galgá váldonjuolggadussan ovddidit maŋimuš njealje váhku maŋŋá váldo- dahje guoddalandikki. Danin lea dehálaš ahte attát dieđu riektái dan seammás go leat nammaduvvon ja leat ožžon gohččuma váldošiehtadallamii jus dieđát ahte dus lea lobálaš jávkan maŋŋá váldošiehtadallama, dahje dieđihat nu fargga go vejolaš ahte dus lea dakkár sivat.
Go duopmu lea celkon, de dat geatnegahttá rievtti go lea vuolláičállon. Duopmu lea dábálaččat almmolaš, vai buohkat besset oahpásnuvvat bohtosii ja ákkastallamii. Duomu sáhttet goappašat bealit guoddalit ovtta mánu siste.
Guoddaleapmi
Ođđa bargodillečeahppi mielduopmárat nammaduvvojit go guoddalan ášši meannuduvvo lágamánnerievttis. Alimusrievttis ii biddjo riekti bargodillečeahppi mielduopmáriiguin.
Doaibmamáksu ja masson bargotienas
Fágačeahppi mielduopmáriin lea vuoigatvuohta oažžut buhtadusa beaivái, dahje masson bargodietnasa riektegolloláhkaásahusa vuođul. Vejolaš masson bargodietnasa ferte duođaštit. Bargodillečeahppi mielduopmáriin lea vuoigatvuohta oažžut máksot mátkegoluid ja biebmogoluid. Bargodillečeahppi mielduopmár bargu lea persovnnalaš ja ii galgga máksot fitnodaga bokte.
Loga eanet kva du har krav på og korleis du sender inn kravet.
Bálvalusgeatnegasvuohta ja beassan
Mielduopmár doaibma geatnegahttá. Don sáhtát ohcat beassama soames diliin, muhto dan ferte šiehtadit ovddalgihtii. Lágas lea garra gáibádusat beassamii ja dan dokumentašuvdnii.
Fágačeahppi mielduopmárat
Muhtun áššiin dárbbašuvvo erenoamáš máhttu dihto fágasuorggis. Dakkár oktavuođain lea lága mielde vejolaš bidjat rievtti fágačeahppi mielduopmáriid. Sivvan dasa lea ahte áššit meannuduvvojit dohkálaččat nu ahte lea vuođu nammadit fágačeahppi mielduopmáriid. Váldonjuolggadussan lea ahte nammaduvvojit guokte fágačeahppi mielduopmára. Sii bálvalit ášši seamma dásis go fágaduopmár.
Siviila áššiin sáhttá leat dárbu huksenčeahppi mielduopmáriidda áššiin mat gusket eaiggátsirdimi lága vuođul, dahje ekonomiija čeahppi mielduopmáriid áššiin oasuslága vuođul. Áššiin mat gusket rievttálaš dárkkisteapmái bággomearrádusain, galgá riekti nammaduvvot fágačeahppi mielduopmáriin, dábálaččat psykologa dahje psykiáhter, ja dábálaš mielduopmár. Dát guoská áššiide mánáidsuodjaluslága vuođul dahje psyhkalaš dearvvašvuođasuddjenlága vuođul.
Ráŋggáštusáššiin lea dábálaš riekteprinsihppa dubmejuvvot seamma dássásaš olbmuiguin. Váldonjuolggadus lea ahte mielduopmáriin ráŋggáštusáššiin ii galgga leat erenoamáš máhttu guoskevaš suorggis. Dattetge sáhttá leat dárbu ahte muhtun áššiin leat fágačeahppi mielduopmárat. Dát guoská erenoamážit váttis áššiide nugo ekonomiija rihkos áššiin.
Nammadeapmi
Fágačeahppi mielduopmárat nammaduvvojit ovttaskas áššái, dábálaččat go okta dahje goappašat bealit gáibidit dan. Riekti sáhttá maiddái mearridit nammadit fágačeahppi mielduopmáriid. Riekti berre aŋkke guorahallat oasehasaiguin dárbbu fágačeahppi mielduopmáriidda, ja makkár fágamáhttui lea dárbu.
Jus galggat nammaduvvot fágačeahppi mielduopmáriin, de fertet, lassin erenoamáš máhttui áššis, deavdit duopmostuollolága eavttuid mat gusket mielduopmár doibmii. Loga eambbo geat sáhttet leat mielduopmárin dáin siidduin. Muhtun ámmátjoavkkut eai sáhte válljejuvvot mielduopmáriin. Dat sáhttá maid leat nu ahte it heive mielduopmárin láhttema/eallingearddi geažil.
Nammadeami oktavuođas oaččut dieđuid geat leat oasehasat áššis, goas ja gos diggi lea. Lea dehálaš ahte dárkkistit dáid dieđuid hui dárkilit, earret eará lea go dilálašvuođat mat dagahit ahte it sáhte bálvalit go dus lea menddo lagas gullevašvuohta muhtton oasehassii. Oktan sisagohččumin oaččut maid bagadusa bealátkeahtesvuođas, čoahkkingeatnegasvuođas ja nu ain. Jus oaivvildat ahte lea dilálašvuođat mat dagahit ahte it sáhte bálvalit fágačeahppi mielduopmárin, dahje jus eahpidat dan, de fertet dakkaviđe váldit oktavuođa duopmostuoluin mii lea du nammadan.
Sorjjasmeahttun, bealátkeahttá ja habilitehtan
Vuoigatvuohta oažžut áššálaš lágasteami lea vuođđu riektemeannudeamis. Dat lea vuođđolágas mearriduvvon ahte buohkat galget oažžut iežaset ášši mearriduvvon sorjjasmeahttun ja bealátkeahtes duopmostuolus habiila duopmáriin.
Danne it sáhte bálvalit fágačeahppi mielduopmárin jus leat bealálaš. Don sáhtát leat bealálaš jus dus lea fuolki dahje lagaš gullevašvuohta muhtun oasehasaide áššis, jus dus lea beroštupmi dahje čatnaseapmi áššái, dahje jus leat cealkán áššis, nugo sosiála mediain. Jus leat eahpesihkkar sáhtát go leat bealálaš áššis, de fertet dakkaviđe váldit oktavuođa rivttiin. Loga eanet bealátvuođa birra dás.
Fágaduopmár ja fágačeahppi mielduopmárat leat buohkat duopmárat áššis. Don fágačeahppi mielduopmáriin leat geatnegahtton árvvoštallat objektiivvalaš ja bealátkeahtes vugiin gažaldagaid maid ášši ovddida.
Fágačeahppi mielduopmáriin oaččut vejolašvuođa jearrat gažaldagaid ášši aktevrrain. Vai ášši ovddiduvvo doarvái bures, don ávžžuhuvvot geavahit dán vejolašvuođa. Go gažaldat aktevrraid, de lea deaŧalaš láhttet riekta, vuollegaččat, bealátkeahttá ja áššálaččat, vai oasehasat sáhttet luohttit dasa ahte ášši meannuduvvo duopmárin geat leat sorjjasmeahttumat ja bealátkeahttá, ja geat eai leat cealkán áššis ovdagihtii. Dábálaš čáppa biktasiin ja neutrála rumašgielain dikkis, čájehat ahte anát árvvus oasehasaid. Dát čájeha luohttámuša rievtti miellahtuide.
Riektesoabadeapmi ja soabahus
Duopmostuolut fállet dávjá oasehasaide riektesoabadeami siviila áššiin. Mihttomearrin lea váikkuhit dan ahte bealit soabadit maid goappašat bealit sáhttet dohkkehit. Riektesoabadeamis eai searvva fágačeahppi mielduopmárat.
Jus bealálaččat šaddet ovtta oaivilii riektesoabadeamis, de soabadit riektesoabadeami. Dákkár soabadeapmi doaibmá riektefámolaš duopmun. Jus bealálaččat soabadit, de gesso ášši ruovttoluotta, ja ášši loahpahuvvo. Váldošiehtadallan, mas leat gohččon fágačeahppi mielduopmárin, sáhttá danne heaittihuvvot. Dát sáhttá dáhpáhuvvat oanehis áigge ovdal váldošiehtadallama.
Rievttis lea iešheanalaš ovddasvástádus árvvoštallat leago vejolaš čoavdit riiddu ollásit dahje belohahkii buot dásis áššis. Danne sáhttet maiddái šaddat soabadallamat váldošiehtadallamis.
Vuosttaš geardde go barggat mielduopmáriin
Vuosttaš geardde go barggat fágačeahppi mielduopmáriin, bivdá dikki jođiheaddji du čuovvovaččat
- čuovvut šiehtadallama dárkilit
- čuovvut dárkilit čilgehusaid ja duođaštusaid mat ovdanbuktojuvvojit.
- muitalit mo don árvvoštalat ášši maŋŋá go duođaštus lea ovddiduvvon
- ii deattuhit eará diliid go daid duođaštusaid mat leat ovddiduvvon áššis.
Vuosttaš geardde go leat dikkis, de fertet dáhkidit. Dat mearkkaša ahte don sihke guoskevaš áššis ja boahttevaš áššiin ovddidat duohtavuođa das mii boahtá ovdan diggešiehtadallamiin, (dm. ii deattuhit eará áššiid go dat mii boahtá ovdan guoskevaš áššis) ja ahte dubmet riekta ja duohta lága ja ášši duođaštusaid vuođul. Go duopmár ávžžuha, de galggat vástidit: "Dan mun dáhkidan."
Váldošiehtadallama čađaheapmi ja duopmocealkin
Geat leat boahtán?
Fágačeahppi mielduopmáriin galggat dahkat oaivila dain gažaldagain mat áššis čuožžilit, ja leat mielde mearridit ášši. Mearrádusa vuođđu lea dat mii bođii ovdan váldošiehtadallamiin. Váldošiehtadallamin lea okta fágaduopmár gii jođiha šiehtadallamiid, ja vejolaččat okta dahje eanet fágačeahppi mielduopmára. Ášši duođaštusat leat dávjá oasehasčilgehusat, vihtančilgehusat ja dokumeantaduođaštusat. Sáhttá maiddái leat dárbu geahčadeapmái.
Váldošiehtadallan
Dutnje sáddet ášši dokumeanta ovdal váldošiehtadallama vai leat bures rahkánan. Don galggat boahtit diggái unnimusat 15 minuhta ovdalgo váldošiehtadallamat álget jus eará ii leat šihtton.
Váldošiehtadallan álgá go diggo lea biddjon, ja go muitaluvvo geat aktevrrat leat. Rievtti jođiheaddji ovddida vuos oasehasaid čuoččuhusaid, čuoččuhusaid vuođu ja makkár duođaštusat galget ovddiduvvot. Dasto oažžu proseassafámohasat sáhkavuoru álggahansáhkavurrui. Áššečuoččuheaddji proseassafámohasat galgá ovddidit ášši čohkkejuvvon hámis. Son ovddida dokumentašuvnnaid ja eará duođaštusaid mat eai ovddiduvvo čilgehusaid dahje geahčadeami vuođul. Ášši vástideaddji proseassafámohas beassá oažžu vejolašvuođa divvut ja dievasmahttit čilgehusa. Dasto ožžot eará oasehasat ja vihtaniid čilget ášši. Proseassafámohasat ožžot dasto sáni guktii loahppasáhkavurrui.
Duopmokonferánsa
Go váldošiehtadallan lea loahpahuvvon, de ášši váldo dubmemii. Duopmárat čađahit dábálaš duopmárkonferánssa seamma beaivvi go váldošiehtadallan loahpahuvvo. Dalle bidjet diggelahtut ovdan iežaset árvvoštallamiid dain gažaldagain maid ášši lea ovddidan. Maŋŋel duopmokonferánssa čállá dikki jođiheaddji dábálaš duopmoevttohusa. Dat ovdanbukto eará duopmáriidda ráđđádallamii. Doppe duopmárat jienastit bohtosa.
Duopmokonferánssas ja ráđđádallamis lea dehálaš ahte duopmárat besset rabas ja friddja lonohallat oaiviliid. Danne lea dehálaš ahte duopmárat luhttet nuppi nábbái, ja dat mii digaštallo ii muitaluvvo earáide. Fágačeahppi mielduopmáriin lea dus jávohisvuođa geatnegasvuohta das mii daddjo čoahkkimis, earret eará persovnnalaš dilálašvuođaid birra ja doaibma- dahje fitnodatdiliid birra, main lea nanu i mearkkašupmi doallat čiegusin. Dattetge ii guoskka geatnegasvuohta dasa mii lea boahtán ovdan riektečoahkkimis dahje diggemearrádusas.
Juos duopmárat eai leat ovtta oaivilis ovtta dehe moatti gažaldagas, nu ahte lea sierramielalašvuohta/disseansa, de bohtet buot duopmáriid oaivilat ovdan duomus. Duopmocealkin dahkko eanetlogu oainnuid mielde.
Mearrádus galgá dábálaččat ovddiduvvot maŋimusat njeallje vahku maŋŋá váldo- dahje guoddalanšiehtadallama loahpaheami. Danin lea dehálaš ahte don juo nammadeami ja gohččuma oktavuođas váldošiehtadallamii dieđihat diggái jus don dieđát ahte dus lea lobálaš jávkan, dahje nu fargga go vejolaččat.
Duopmu lea celkojuvvon, ja geatnegahttá rievtti go lea vuolláičállon. Duopmu lea dábálaččat almmolaš, nu ahte buohkat besset oahpásnuvvat bohtosii ja ákkastallamii. Goappašat bealit sáhttet duomu guoddalit ovtta mánu siste.
Guoddaleapmi
Jus ášši guoddaluvvo lágamánneriektái de nammaduvvojit ođđa fágačeahppi mielduopmárat. Diggi ii biddjo fágačeahppi mielduopmáriin Alimusrievttis.
Buhtadus ja masson bargodienas
Fágačeahppi mielduopmárat sáhttet riektegolutláhkaásahusa vuođul gáibidit beaivebuhtadusa, dahje masson bargodietnasa. Vejolaččat fertet duođaštit masson bargodietnasa. Fágačeahppi mielduopmáriin lea maid vuoigatvuohta oažžut máksot mátkegoluid ja biebmogoluid. Fágačeahppi mielduopmár bargu lea persovnnalaš ja ii galgga máksot fitnodaga bokte.
Loga eambbo dan masa dus lea vuoigatvuođat ja mo sáddet gáibádusa.
Bálvalusgeatnegasvuohta ja luvven
Bálvalit mielduopmárin lea geatnegahtton. Don oaččut luvveme muhtun dilálašvuođain, muhto dan ferte šiehttat ovdagihtii. Láhka bidjá garra gáibádusaid sihke luvvemii ja dan duođašteapmái.
Eanajuohkinmielduopmár
Eanajuohkinmielduopmár searvá eanajuohkindikkis siviila áššiin.
Eanajuohkorievtti birra
Eanajuohkoriekti lea sierraduopmostuollu mii gieđahallá áššiid mat gusket fásta opmodahkii. Áššit juhkkojit golmma váldokategoriijaide; riektemearrideaddji áššit, riektenuppástuhttiin áššit ja árvvoštusat.
Riektemearrideaddji áššiin galgá eanajuohkinriekti mearridit eahpečielga oamastan- ja geavahanvuoigatvuođadiliid nugo dat leat. Áššit sáhttet leat ovdamearkka dihti opmodatrádjá, luoddariekti ja mo searveopmodat lea juhkon.
Riekterievddadeaddji áššiin sáhttá eananjuohkinriekti rievdadit oamastan- ja geavahanvuoigatvuođadiliid, nugo ođđasit hábmet opmodatrájáid ja ráhkadit ođđa rájáid, rievdada geavahanrievtti dahje ráhkada njuolggadusaid oktasaš geavaheapmái. Okta eaktu dán lágan áššiid čađaheamis lea ahte ii oktage opmodat galgga vahágahttot eananjuohkinrievtti čovdosa geažil. Okta dain bargguin maiguin don sáhtát leat mielde eanajuohkinmielduopmárin, lea árvvoštallat sihkkarastit opmodagaid nu ahte dát eaktu lea ollašuhtton.
Árvvoštus áššiin sáhttá eananjuohkinriekti mearridit goluid, ovdamearka dihti jus soamis dáhttu oasttit vuoigatvuođa geavahit muhtton luotta. Árvvoštus dahkko dávjá riekterievdanáššiid oktavuođas.
Eanajuohkinriekti biddjo dábálaččat eanajuohkkiduopmárin gii lea ášši oktoduopmár. Jus muhtun oasehasain dan gáibida, de riekti biddjo guvttiin dehe njealljin eananjuohkinmielduopmáriin.
Go áššit gullet vuođđoopmodahkii, de dábálaččat diggečoahkkimat dollojit lahka guoskevaš opmodaga. Diggi sáhttá biddjot nugo gielddastivrrasálas, gilivisttis dahje eará heivvolaš dálus.
Áššejohtu
Go don nammaduvvot eananjuohkinmielduopmárin muhtun áššis, de oaččut reivve dieđuin geat earát leat nammaduvvon. Don oaččut maiddái kopiija gáibádusas. Dát muitala mii áššis lea. Jus oainnát ahte don leat fuolki dahje dovddat soames oasehasain áššis, de berret dieđihit dan birra eananjuohkinriektái.
Jus fertet searvat ovtta dahje eanet riektečoahkkimiidda, lea dan duohken makkár lágan áššis leat mielduopmár. Riektemearrideaddji áššit loahpahuvvojit dávjá diggečoahkkimin ja duopmocealkimin. Riektenuppástuhtti áššit sáhttet baicce leat moalkái ja ádjánit guhkit áiggi. Dáin áššiin lea dábálaččat dárbu eanet čoahkkimiidda ja mearrádusaide.
Ovdal diggečoahkkima oaččut čálalaš gohččuma mas boahtá ovdan goas ja gosa galggat boahtit čoahkkimii ja šaddá go geahčadeapmi. Don oaččut maiddái áššebáhpáriid. Dáid berre lohkat ovdal čoahkkima vai šaddá álkit čuovvut dan maid oasehasat ovddidit dikkis.
Riektečoahkkimis
Eanajuohkinduopmárin galggat leat bealátkeahttá. Lea dehálaš ahte čájehat dat oasehasaide. Ferte leat dihtomielalaš das maid dajat ja mo láhttet. Dát lea dehálaš vai oasehasain lea luohttámuš dutnje mielduopmáriin ja mearrádusaide maid leat mielde dahkamin.
Vuosttaš geardde go leat eananjuohkinmielduopmárin, de fertet dáhkidit (duođaštit) mii guoská daid geatnegasvuođaide mat dus leat go leat mielduopmár. Dát dáhkádus gusto maiddái boahttevaš diggečoahkkimiidda ja áššiide.
Diggečoahkkimis galggat dárkilit čuovvut mielde maid oasehasat muitalit ja duođaštusaid mat ovddiduvvojit. Dát lea vuođđun mearrádussii mas leat mielde mearrideamen. Dat lea čuvget ášši bures. Jus dus leat gažaldagat oasehasaide, de galggat gažadit vuollegaš, bealátkeahtes ja áššálaš vugiin. Du oaidnu áššái eai galgga vuhtot du gažaldagain.
Bottuin berret leat ovttas eará diggelahtuiguin, it ge galgga ságastallat oasehasaiguin, advokáhtain dahje vihtaniin. Vaikko sii hállet dušše dálkkis, de dat sáhttá nuppi bealli áddet dan eará láhkai, ja dat sáhttá váikkuhit luohttámuša dasa ahte leat bealátkeahttá.
Geahčadeapmi lea oassin diggečoahkkimis. Dalle manná eananjuohkinriekti ja oasehasat geahčadit daid opmodagaid mat gusket áššái. Maiddái geahčademiin berrejit rievtti láhttut doalahit iežaset ovttas. Jus gáidadat eará duopmáriin eret, de it galgga ságastallat beliiguin ášši birra.
Geavatlaš rávvagat
Don berret dábálaččat čábbát gárvodit diggečoahkkimis, oasehasaid ja rievtti árvvusatnimiin. Jus šaddá geahčadeapmi, de fertet váldit fárrui buriid gápmagiid dahje stevveliid, ja muđuid gárvodat dálkki mielde. Vaikko ášši lea čoahke báikkis, de fertet rehkenastit váccit meahcis.
Ollu diggečoahkkimat sáhttet ádjánit. Galggat ieš fuolahit ahte dus lea doarvái biepmu mielde, áinnas borramušpáhkka ja termos. Dat ii leat álo gáffádat dahje boradanbáiki lahka diggebáikki.
Muhtomin sáhttá diggečoahkkin bistit guhkit go dábálaš bargoáigi. Don fertet leat mielde olles diggečoahkkima. Dábálaččat oaččut dieđu ovdagihtii jus šaddá guhkes beaivi, muhto muhtumin bistá čoahkkin guhkit go lei jurddašuvvon.
Mielduopmárkonferánsa
Go diggeášši lea nohkan, de čállo mearrádus. Mealtiduopmárkonferánssas beasat don ja eará riektelahtut friija digaštallat iežaset oainnuid áššis. Oasehasat eai leat mielde dán čoahkkimis. Eanajuohkinduopmár čállá dábálaččat árvalusa mearrádussii. Dan beasat lohkat.
Mearrádusa vuođđu leat dieđut mat bohte ovdan diggečoahkkimis. Dábálaččat leat dát oasehasaid ja vejolaš vihtaniid čilgehusat, dokumeantat mat leat ovddiduvvon ja dat mii ovdanbuktui geahčadeamis. Don it galgga deattuhit eará dieđuid maid leat ožžon eará gálduin.
Juos duopmárin leat eará oaivilis ovtta dahje moatti gažaldagas, de lea sis dissensa/sierraoaivilvuohta. Dalle galgá mearrádusas boahtit ovdán iešguđetge oainnuid áššis. Mearrádusa boađus, loahpacealkámuš, dahkko eanetlogu oainnu mielde. Duopmu lea čadni das rájes go eananjuohkinduopmár ja mielduopmárat leat vuolláičállán duomu.
Eará dieđut
Jus dus leat gažaldagat geavatlaš beliid dahje du rolla birra eananjuohkinduopmárin, de sáhtát váldit oktavuođa dainna eananjuohkindikkiin mii meannuda ášši.
Árvvoštuslahttu
Árvvoštus lea sierra proseassahápmi mii geavahuvvo iešguđet áššiin. Dat sáhttá dollot árvvoštus mearridit oasusárvvuid, odeltávstta ja juohkotávstta. Dat sáhttá maiddái dollot árvvoštus gittaopmodaga bággolonisteami oktavuođas, mas riekti galgá mearridit buhtadusa sutnje gii luobaha opmodaga. Árvvoštusáššit sáhttet leat gáibádus lága olis, dahje oasehasat sáhttet soahpat dan (soabadanárvvoštus).
Go duopmostuollu galgá meannudit árvvoštusa, de čuovvu árvvoštusproseassalága § 11 ahte diggi galgá biddjot árvvoštusláhttuin. Diggi biddjo dábálaččat njealji dahje guovtti árvvoštusláhttuin. Okta dain fásta duopmáriin lea dikki jođiheaddji. Fágaduopmár, guhte hálddaša árvvoštusa, lea árvvoštusjođiheaddji.
Árvvoštuslahtut nammaduvvojit dábálaččat árvvoštuslahtuid lávdegottis maid fylkkadiggi lea nammadan.
Dat ii leat formálalaš oahpu gáibádus leat árvvoštuslahttun, muhto duopmostuollu vállje áinnas olbmuid geain lea earenoamáš oahppu dahje bargohárjáneapmi leat árvvoštallanlahttun guoskevaš áššis. Dán sáhttet leat olbmot geain lea duogáš ekonomiijas, teknihkalaš fágain dahje eanandoalus. Dainna lágiin sihkkarasto ahte duopmostuolus lea dárbbašlaš máhttu meannudit ášši. Duopmár ja árvvoštuslahtut leat ovtta dási duopmárat.
Árvvoštuslahttun oaččut ášši dokumeanttaid ovdal árvvoštusčoahkkima (dikki diggečoahkkin), nu ahte leat rahkánan ovdal go boađát čoahkkimii. Don fertet boahtit diggái unnimusat 15 minuhta ovdal go váldošiehtadallan álgá, jus ii leat dahkkon eará šiehtadus.
Árvvoštusláhttun lea dus geatnegasvuohta ja vuoigatvuohta cealkit oaivilis dain gažaldagain mat áššis čuožžilit, ja searvat ášši mearrádussii. Vuođđun mearrádussii lea dat mii boahtá ovdan árvvoštusšiehtadallamis.
Árvvoštusláhttut sáhtát jearrat gažaldagaid ášši aktevrrain. Don dáhttot dahkat dan, čuvget ášši buoremus lági mielde. Go aktevrrain jerret gažaldagaid, de lea dehálaš láhttet riekta, olmmošlaččat, bealátkeahttá ja áššálaččat. Oasehasat galget luohttit dasa ahte mearrádus dahkko sorjjasmeahttun ja bealátkeahtes duopmárin, ja geat eai oaivvil áššis ovdalgo mearrádus dahkko. Go gárvodat dábálaš čáppa biktasiiguin ja dus lea neutrála rumašgiella dikkis, de čájehat maiddái mielduopmáriin árvvusatnima oasehasaide ja dikki láhttuide.
Árvvoštusšiehtadallamiid loahpaheamis váldo ášši mearrádussii. Duopmárat čađahit dávjá duopmárkonferánssa seamma beaivvi. Dikki láhttut ožžot dalle cealkit mo sii árvvoštallet gažaldagaid áššis. Stuorát árvvoštus áššis dollo dávjá eanet čoahkkimat duopmáriid gaskka divaštallat ášši. Duollet dálle bivdá árvvoštusa jođiheaddji muhtton árvvoštuslahtuin čállit notáhta dahje ráhkadit oppalašgova mii lea veahkin go mearrádus čállo. Go guorahallamat leat čađahuvvon, de čállá riektejođiheaddji dábálaččat evttohusa árvvoštussii. Evttohus ovddiduvvo eará árvvoštusláhttuide ráđđádallamiin gos sii jienastit bohtosa. Juos árvvoštusa jođiheaddji ja árvvoštusmielduopmárat eai leat ovtta oaivilis ovtta dahje máŋgga gažaldagas nu ahte lea sierraoaivilvuohta/disseansa, de boahtá buot duopmáriid oaidnu ovdan árvvoštusas. Duomu loahppamearrádus dáhkko eanetlogu oainnu mielde.