Dovddastusduopmu lea álkes meannudanvuohki ráŋggáštusáššis duopmostuolus. Ášši mearriduvvo áššáskuhttonmearrádusa ja váldošiehtadallamiid haga váldošiehtadallamiin.
Áššáskuhttomii soaitá leat ovdamunni dán láhkái dubmejuvvot sivas go dat ii álmmuhuvvo viidát, seammás go ášši dávjá čovdo jođánit.
Dovddastusduopmu gáibida vissis eavttuid ollašuhttot. Eret eará ii sáhte láhkarihkkun mielddisbuktit giddagastima eanet go logi jagi. Áššáskuhtton ferte maid vuiget ollássit mii nannejuvvo dainna maid bolesat dihtet áššis. Son ferte maid miehtat ahte ášši meannuduvvo dovddastusduopmun, (geahča ráŋggáštusproseassalága § 248 lovdata.no).
Promilla áššiin lea doarvái ahte áššáskuhttin cealká iežas sivalažžan (jus son ii muitte maidige gárrema geažil, de ii sáhte son maidige dovddastit.
Mii dáhpáhuvvá álggos?
Jus ráŋggáštusášši heive ovddidit riektái dovddastusáššin, de jearrá boles áššáskuhttomis bolesgažadeamis ahte miehtá go son dasa. Jus áššáskuhtton miehtá, sádde boleseiseváldi ášši viidásat riektái oktan ráŋggáštus evttohusain. Dábálaččat gohččojuvvo áššáskuhtton diggečoahkkimii oanehis áigge maŋŋágo bolesat leat sádden ášši. Áššáskuhtton oažžo maid máŋgosa áššáskuhttomis ja bolesa ráŋggáštusárvalusas.
Molssaeaktu dovddastusdupmui lea váldodiggon oktan mielduopmáriiguin (loga eanet mielduopmárrievtti birra), vihtaniiguin ja olles duođaštusovdanbuktimin.
Áššin gos áktor gáibida sierrareakšuvdna dahje rájusgiddagas ii sáhte mearriduvvot dovddastusduopmun.
Gii oasálastá diggečoahkkimis?
Dovddastusášši meannuda dušše okta duopmár. Dasa lassin searvá vel okta riektevihtan. Riektevihtan bearráigeahččá ahte dat mii čállo beavdegirjái lea riekta (riektevihtan oasálastá buot áššiin gos lea dušše okta duopmár.
Dasa lassin boahtá áššáskuhtton (soames áššiin sáhttá áššáskuhtton miehtat oasálastit videokonferánsa bokte).
Áššáskuhttomis ii leat dábálaččat vuoigatvuohta oaččut bealušteaddji maid almmolašvuohta máksá. Bealušteaddji nammaduvvo jus bolesat árvalit ráŋggáštusa mii lea eanet go 6 mánu. Buohkain lea vuoigatvuohta hahkat bealušteaddji dainna eavttuin ahte ieža gokčet goluid. Dat eai leat čielga njuolggadusat dasa ahte galget go bolesat searvat áššái vai eai. Dat árvvoštallo áššis áššái.
Mii dáhpáhuvvá riektečoahkkimis?
Áššáskuhtton ferte ollásit dovddastit riektečoahkkimis. Dat mearkkaša ahte áššáskuhtton
Mielduopmárat vuorbáduvvojit juohkki áššái válljejuvvon olbmuid gaskas maid gávpotstivra dahje gielddastivra nammada, njealji jahkái háválassii.
Ráŋggáštus áššiin gos ráŋggášteapmi lea eanet go guhtta jagi, sáhttá riekti bidjot nannejuvvon riektin, dat mearkkaša guvttiin fágaduopmárin ja golmmain mielduopmárin.
Ráŋggáštusášši álggahuvvo go áššáskuhttineiseváldi áššáskuhttá muhtton olbmo ja sádde áššáskuhttinmearrádusa ja duođaštusdieđáhusa diggegoddái. Ulbmil lea meannudit ášši nu jođánit go vejolaš, ja riekti galgá guokte váhku siste mearridan áiggi váldošiehtadallamiidda.
Geahča filmma " Riekti lea álggahuvvon" mo mielduopmárriekti doaibmá (filmma guhkodat 16 minuhta). Retten er satt - del I. Retten er satt - del II (youtube).
Jus áššáskuhttomis lea vuoigatvuohta, de nammada riekti bealušteaddji maid almmolašvuohta máksá. Dábálaččat nammaduvvo son bealušteaddjin gean áššáskuhtton ieš lea válljen. Áššáskuhttomis lea álo vuoigatvuohta bealušteaddjái go ášši meannuduvvo, sihke bolesgažadeamis ja duopmostuoluin. Jus áššáskuhtton vállje bealušteaddji gii orro olggobealde duopmostuolu riektebiire, ferte áššáskuhtton ieš dábálaččat máksit bealušteaddji liigegoluid johtimii ja orrumii.
Riektečoahkkin gos ráŋggáštusášši meannuduvvo, gohčoduvvo váldodiggon.
Mii dáhpáhuvvá váldodikkis?
Dábálaš áššejohtu:
1. Diggi álggahuvvo (duopmára bealátkeahtesvuođa dárkkisteapmi ja áššáskuhttonmearrádus lohkko)
2. Áktora álgočilgehus ja bealušteaddji álgo mearkkašumit
3. Áššáskuhttoma čilgehus
4. Gillájeaddji ja vihtaniid čilgehusat (jus gillájeaddjis lea veahkeadvokáhta, sáhttá gillájeaddji čilget ovdal áššáskuhttoma)
5. Duohta duođaštusaid čađaheapmi (govat, dokumeantat, dávvirat)
6. Áššedovdi čilgehus
7. Áktor, bealušteaddji ja veahkkeadvokáhta ovddidit iežaset loahppačilgehusa
8. Áššáskuhttoma vejolaš loahppačilgehus
Diggi álggahuvvo
Ášši álggahuvvo go duopmárat ( fágaduopmár ja mielduopmárat) bohtet diggelatnjii. Buohkat diggelanjas čuožžilit go duopmár boahtá sisa. Diggečoahkkin álgá go fágaduopmár dadjá – "diggi lea álggahuvvon."
Váldodikkis ii leat lohpi govvet, báddet jiena ja govaid. Jus mediija lea boahtán, de lea sis lohpi govvet dassái go duopmár cealká dikki álggahuvvon.
Fágaduopmár álgá vuos muitalit geat aktevrrat leat. Dasto dáhtto duopmár diehtit ahte leago oktage gii oaivvilda su bealálaš.
Fágaduopmár čállá riektigirjji gos buot mii dáhkko čállo. Áššáskuhtton ferte muitalit olles nama, čujuhusa, virggi, siviila dili ja dieđuid dietnasa birra.
Áššáskuhttinmearrádusa lohká fágaduopmár dahje áktor. Áššáskuhttomis jearro ahte dovddasta go ráŋggáštussivahallamiid daid iešguđetge čuoggáid vuođul áššáskuhttinmearrádusas.
Áktora álgočilgehus – bealušteaddji álgo mearkkašumit
Áššáskuhttineiseváldi ovddasteaddji (áktor) galgá iežas álgosártnis oanehaččat čilget ášši ja daid duođaštusaid mat ovddiduvvojit. Áktor sáhttá álgočilgehusas čájehit duohta duođaštusaid, nugo govaid, dokumeanttaid dahje biergasiid.
Áktor lea geatnegahtton objektiivvalaččat ovddidit ášši.
Bealušteaddji sáhttá maŋŋá áktora álgočilgehusa buktit oanehaččat álgo mearkkašumiid.
Áššáskuhttoma čilgehus
Áššáskuhtton beassá čilget jus háliida dan. Sus ii leat geatnegasvuohta lága mielde dan dahkat. Áššáskuhtton dáhtto čilget duođa, muhto áššáskuhtton lea dat áidna gii ii sáhttá ráŋggáštuvvot jus gielista dikkis. Eatnašiin áššáskuhttomin dáhttot čilget.
Rievtti jođiheaddji (fágaduopmár) jearrá dábálaččat álggos gažaldaga áššáskuhttomis. Dasto beassá áktor, bealušteaddji, veahkeadvokáhta, áššedovdi ja mielduopmárat jearrat gažaldagaid áššáskuhttomis.
Soames áššiin juhkko áššáskuhttima čilgehus guovtti oassái dainna lágin ahte áššáskuhtton addá čilgehusa vuos sivalašvuođagažaldahkii. Gažaldagat ráŋggáštusmerremii sáhttet maŋiduvvot dassái go buot eará vihtanat leat addán čilgehusa sivalašvuođagažaldahkii.
Gillájeaddji ja vihtaniid čilgehus
Áššiin gos gillájeaddjis lea veahkkeadvokáhta, de galgá gillájeaddji čilget ovdal áššáskuhttoma, geahča ráŋggáštusproseassalága § 289 a.
Vihtanat čilgejit maŋŋágo áššáskuhtton lea čilgen.
Vihtan ferte muitalit iežas olles nama, riegádandáhtona, čujuhusa ja virggi. Dasto fertejit dáhkidit ahte áigut duođa hállat. Vihtan dahká dan čuoččat. Duopmár jearrá vihtanis: dáhkidatgo ahte áiggut muitalit duohta ja olles duohtavuođa ja itge čiegadit maidige? Vihtan vástida: " dan mun dáhkidan gudnálašvuođain ja oamedovddolaččat".
Áktor dahje bealušteaddji gii lea dáhton vihtana, álgá gažadit. Veahkeadvokáhta, duopmár ja áššedovdit besset maid jearrat gažaldaga vihtaniin. Áššáskuhtton ii beasa jearrat gažaldaga njuolgga vihtanis. Áššáskuhtton ferte iežas bealušteaddji bokte jearrat gažaldaga.
Loga eanet vihtaniid saji/rolla dikkis.
Eará duođaštusaid čađaheapmi (govat, dokumeantat, biergasat)
Buot duođaštusat maid áktor ja bealušteaddji oaivvildeaba leat dehálaččat rievtti mearrádussii, fertejit ovddiduvvot váldodikkis. Duođaštusat nugo govat, dokumeantat ja biergasat lea duohtaduođaštusat.
Dábáleamos reáladuođaštusat leat govat báikkis gos vearredahku lea dáhpáhuvvan, DNA-analysat, analysat Riektemedisiinnálaš instituhttas, mobiltelefuvnnaid loggačáliheamit, bolesrapportat mat čilgejit burgima ja duogušteami ja doavtterduođaštus mii čilge gillájeaddji ja áššáskuhttoma háviid/vahágiid.
Áššedovdi čilgehus
Áššin gos eahpiduvvo ahte lei go áššáskuhtton olles jirpmiin go dagai vearredagu, dahje áššiin gos lea dárbu fágalaš čehpiid árvvoštallat muhtton áššečuolmmaid, geavahuvvojit áššedovdit. Dábálaččat nammaduvvojit áššedovdit buori áiggis ovdal váldodikki, ja sii buktet cealkámuša ovddalgihtii čálalaččat. Lea dábálaš ahte áššedovdi ovddida gaskaboddosaš konklušuvnna dan čálalaš cealkámušas.
Áššedovdit čuvvot olles váldodikki, ja sii sáhttet divvut gažaldagaid áššáskuhttomii ja vihtaniidda.
Áššedovdit čilgejit maŋŋágo buot eará vihtanat leat čilgen ja buot reáladuođaštusat leat ovdanbukton. Áššedovdit galget čilget iežaset barggu ovdal váldodikki ja čilget makkár premissaid vuođul leat konkluderen dan čálalaš cealkámušas. Dasto galget áššedovdit čilget leago duođaštusovddideapmi váldodikkis buktán rievdadusa daid eavttuide maid sii oaivvildit leat vuođđun ja doalahit go iežaset álgo konklušuvnna čálalaš cealkámušas
Áktora, bealušteaddji ja veahkkeadvokáhta loahppačilgehus
Váldodiggi loahpahuvvo gos sihke áktor, bealušteaddji ja veahkeadvokáhta ovddidit čoahkkáigeasu áššis. Sii čilgejit man láhkai duođaštusaid berre áddet, makkár čovdosa riektenjuolggadusat addet, ja makkár boađus berre leat áššis.
Áktor cealká makkár ráŋggáštumi áššáskuhtton berre oaččut jus son celko sivalažžan. Jus áktor oaivvilda duođaštusat eai leat doallevačča dubmemii, de lea sus maid geatnegasvuohta cealkit áššehuhttima. Bealušteaddji cealká ges áššehuhttima dahje ahte áššáskuhttin gieđahallo láđđáseamos vuogi mielde.
Veahkkeadvokáhta deattuha iežas loahppacealkámušas erenoamážit gillájeaddji(-jeddjiid) buhtadusgáibádusa.
Áktoris, bealušteaddjis ja veahkeadvokáhtas lea vejolašvuohta cealkit lohpalaččat áššái, ovdalgo dikki jođiheaddji cealká dikki loahpahuvvon ja ášši váldo dubmemii.
Áššáskuhttoma vejolaš loahpacealkámuš
Áššáskuhttomis lea vuoigatvuohta buktit cealkámuša juohkki duođaštussii mii ovddiduvvo. Dasa lassin lea áššáskuhttomis vuoigatvuohta ovddidit loahppacealkámuša ovdalgo diggi loahpahuvvo.
Duopmokonferánsa
Duopmokonferánsas mii dasto čuovvu, mearriduvvo ášši boađus ja dan vuođuštus. Dán čoahkkimis lea dušše duopmárat, ja ákkastallamat leat guovttigaskasaččat/konfidensiealla.
Duođaštusgáibádusat ráŋggáštusáššiin lea ahte buot govttolaš ja jierpmálaš eahpádusat galget leat ovdamonnin áššáskuhttomii. Dat ii leat doarvái ahte duopmár navdá ahte juoidá sáhttá leat dáhpáhuvvan. Duopmárat galget ollásit jáhkit ovdal go sáhttet áššáskuhttoma cealkit sivalažžan. Mearrádus celko dábálaš eanetloguin, ja juohkki jietna lohkku seamma mađe.
Jus duopmárat oaivvildit áššáskuhtton lea sivalaš, de ferte maid mearriduvvot makkár ráŋggášteami áššáskuhtton berre oažžut. Sullasaš áššit galget meannuduvvot seammaláganin, ja duopmárat deattuhit danin ráŋggáštemiid maid Alimusriekti lea mearridan sullasaš áššiin. Ráŋggášteami ulbmil lea eastadit áššáskuhttoma dahkamis ođđa láhkarihkkumiid.
Dán gohčodit oktagaseastadeaddji deasttat ráŋggáštusmearrideamis. Ráŋggáštus galgá maid doaibmat balddihahttin earáide. Dát gohčoduvvo buohkaid eastadeaddji deasttat.
Sivalaš sáhttá dubmejuvvot iešguđetge lágan ráŋggáštusvugiide. Loga eanet daid dábáleamos ráŋggáštusvigiid birra dás Ášši galgá mearriduvvot daid dieđuid vuođul maid duopmárat ožžot váldodikkis. Sii eai sáhte vuhtiiváldit eará dieđuid áššis, nugo ovdamearkka dihti dan maid mediija čállá.
Fágaduopmár čállá duomu, maid eará duopmárat vuolláičállet. Dat lohko áššáskuhttomii riektečoahkkimis seammá dahje nuppe beaivvi, dahje gulahuvvo eará láhkái.
Maid sáhttá guoddalit?
Diggegotti mearrádusa sáhttá guoddalit lágamánneriektái. Sihke son gii lea dubmejuvvon ja áššáskuhttineiseváldi sáhttá guoddalit. Áššáskuhttineiseváldi sáhttá maid guoddalit buorrin áššáskuhttomii. Guoddalanáigemearri lea guokte váhku. Gillájeaddji gii lea gillán ráŋggáštahtti dagu, sus ii leat vuoigatvuohta guoddalit ráŋggáštusášši vaikkovel lea duhtatmeahttun duomuin. Dan eaige sáhte lagamuččat dahje oarbásat.
Guoddaleapmi sáhttá leat
Sivalašvuođagažaldaga duođaštusárvvoštallan
ráŋggáštusmearran
áššemeannudeapmi
láhkageavaheapmi
Jus guoddaleapmi guoská sivalašvuođagažaldaga duođaštusárvvoštallamii, de galgá dát dárkilastot. Dat mearkkaša ahte diggi galgá árvvoštallat ahte lea go áššáskuhtton dahkan dan mainna lea áššáskuhtton vai ii. Dalle galgá lágamánneriekti árvvoštallat buot beliid áššis, dát gohčoduvvo olles guoddalanmeannudeapmi. Jus guoddaleapmi guoská áššemeannudeapmái, de galgá čilget guoddaleamis dan boasttuvuođa maid oaivvilda dahkon. Lea maid ovdamonni jus čilge manne oaivvilda duomu leat boastut. Jus lea boahtán ođđa duođaštusat áššis, de galget dat maid namahuvvot.
Eai buot guoddaleamit meannuduvvo
Lágamánneriekti galgá árvvoštallat buot guoddalemiid, muhto eai buot guoddaleamit ovddiduvvo olles guoddalanmeannudeapmái lágamánnerievttis, geahča ráŋggáštusproseassalága § 32 (leaŋka lovdata.no). Jus lágamánneriekti beahttala meannudit guoddaleami, de galgá addot čálalaš čilgejupmi gos čilgejuvvo manne guoddaleapmi ii meannuduvvo.
Jus ášši sáhttá mielddisbuktit giddagastima eanet go guđa jahkái, de ii sáhte lágamánneriekti dábálaččat beahttalit meannudit ášši.
Áššiin gos áššáskuhttineiseváldi čuoččuhus lei sáhkku, duogušteapmi dahje vuodjenkoarta massin ( ja riekti ii leat cealkán earálágan ráŋggášteami), lea dábálaš ahte guoddaleapmi ii ovddiduvvo. Lihkká sáhttá lágamánneriekti miehtat meannudit ášši go lea áššálaš sivat dasa.
Eará áššiin sáhttá lágamánneriekti hilgut guoddaleami go gávnnaha ahte guoddaleamis ii leat ávki. Guoddaleapmi áššáskuhttineiseváldin mas ii leat ovdamonni áššáskuhttomii sáhttá hilgojuvvot go riekti oaivvilda gažaldagas lea unnán mearkkašupmi.
Gii čállá guoddaleami?
Bealušteaddji sáhttá rávvet ahte berre go guoddalit vai ii, ja sáhttá veahkkin čállit guoddalancealkámuša. Lea maid vejolaš oaččut veahkká čállit guoddalancealkámuša duopmostuolus, áššáskuhttineiseváldis dahe muhtton giddagasbargis. Guoddalancealkámuš galgá vuolláičállot.
Olles guoddalanmeannudeapmi - mielduopmárdiggi
Jus ráŋggáštus lea giddagastin gitta guđa jahkái, lea lágamánneriekti čoahkkái biddjon mielduopmárdiggin. Dat mearkkaša golbma fágaduopmára ja njealji mielduopmára. Mielduopmárat vuorbáduvvojit sierra lávdegottis. Dat galget leat guokte nissonolbmo ja guokte almmáiolbmo. Fágaduopmárat ja mielduopmárat bargat ovttas buot mearrádusain áššis. Juohkki jietna lohko seamma dásis ja eanetlohku mearrida jus lea sierraoaivilvuohta (soabatmeahttunvuohta) áššis.
Olles guoddalanmeannudeapmi – lágariekti/juryášši
Áššiin gos ráŋggášteapmi lea guhtta jagi giddagasas dahje eanet, de mearrida dábálaččat lágariekti (jury) sivalašvuođa gažaldaga. Lágariekti lea bidjon oktii login olbmon ja galgá vuosttamužžan sisttisdoallat vihta nissonolbmo ja vihtta almmáiolbmo. Juohkki áššái vuorbáduvvojit miellahtut lágariektemielláhttuid lávdegottis. Duopmostuollu gohčču álo njealjenuppelohkái lágariektemielláhttu ja guokte várreláhttu.
Áššáskuhtton ja áššáskuhttineiseváldi sáhttet dihto njuolggadusaid vuođul čuoldit eret gitta guovtti lágariektemielláhttu goabbáge.
Unnimus čiežas dan guoktenuppelogi jurymielláhttuin fertejit jienastit dubmema jus áššáskuhtton galgá dubmejuvvot sivalažžan. Dalle galget njealjis jurymielláhttuin oasálastit ráŋggáštusmerremis ovttas dan golbma fágaduopmárin.
Jienastit unnit go čiežas dubmema, de lea jury vástidan "ii" dasa ahte áššáskuhtton lea sivalaš. Jury vástida dušše "juo" dahje "ii" dasa ahte lea go áššáskuhtton sivalaš ákkastalakeahttá dan dađe eanet.
Jury buvttáhusa sáhttet fágaduopmárat fámuhuhttit riektesihkarvuođa geažil ja dalle ferte meannuduvvot ođđasit, ja dalle mielduopmárdikkis. Dat sáhttá dáhpáhuvvot jus jury lea vástidan ahte áššáskuhtton lea sivalaš ja fágaduopmárat oaivvildit ahte eai leat doarvái duođaštusat dasa. Dahje dat sáhttá dáhpáhuvvat jus jury lea vástidan ii sivalašvuođa gažaldahkii ja fágaduopmárat ovttajienalaččat oaivvildit áššáskuhttoma eahpitkeahttá lea sivalaš.
Gáržžiduvvon guoddalanmeannudeapmi
Jus lágamánneriekti dušše galgá meannudit ráŋggáštusmeari áššis gos ráŋggáštusrámma lea vuollil guđa jagi giddagasas de mearridit golbma fágaduopmára ášši. Dat dáhpáhuvvá dábálaččat njálmmálaš soabadallamin. Go lágamánneriekti galgá meannudit guoddaleami ráŋggáštusmerremis áššin gos ráŋggáštusrámma lea eambbo go guhtta jagi giddagasas, de biddjo riekti njeljiin mielduopmárin ja golmmain fágaduopmárin.
Jus guoddaleapmi guoská láhkageavaheapmái dahje áššemeannudeapmái ( dat mearkkaša ahte lágamánneriekti dušše mearrida ahte leago diggeriekti geavahan lága riekta, dahje leat dahkon boasttuvuođat áššemeannudeamis) biddjo riekti dušše golmmain fágaduopmárin.
Lágamánnerievtti mearrádusaid sáhttá guoddalit Alimusriektái, muhto Alimusriekti ferte miehtat dasa ovdal go meannudit ášši. Miehtan addo dušše go guoddaleapmi guoská gažaldagaide maiguin lea mearkkašupmi olggobeal guoskevaš ášši, dahje eará sivaid geažil lea erenoamáš dehálaš oažžut ášši meannuduvvot Alimusrievttis, geahča ráŋggáštusproseassalága § 323.
Guoddaleapmi Alimusriektái ii guoska boasttuvuođaide duođaštusdubmemis sivalašvuođagažaldaga oktavuođas, geahča ráŋggáštusproseassalága § 306.
Dábálaš ráŋggáštusáššiin, gos sihke sivalašvuohta ja ráŋggášteapmi mearriduvvo, de bidjo riekti mielduopmárdiggin. Dikkis lea fágaduopmár ja guokte mielduopmára. Dán siidus gávnnat dieđuid mo ášši meannuduvvo mielduopmárdikkis. ferte čilget ráŋggáštahtti daguid. Čilgejupmi ferte govvet olles dan objektiiva dili, nuppiin sániin dat mii duođas lea dáhpáhuvvan , ja sivalaš gáibádusat fertejit leat ollašuvvan. Áššáskuhtton beassá maid buktit cealkámuša áktora ráŋggáštus árvalussii.
Buot dovddastusduomuin galgá áššáskuhttomii addot ráŋggáštusunnideapmi siivas go lea dovddastan, geahča ráŋggáštuslága § 59 (leaŋka lovdata.no).
Dábálaččat eai leat vihtanat dákkár áššiin. Gillájeaddji(-t) geas/geain lea veahkkeadvokáhtain oažžu/ožžot dieđu riektečoahkkiima birra. Eará gillájeaddjit eai oačču dieđu.
Buhtadusgáibádus gillájeaddjis(-in) meannuduvvo seamma áššis. Jus gillájeaddji(-it) dáhttu(-ot) čilget buhtadusgáibádusa, ferte gillájeaddji(-it) dahje veahkkeadvokáhta dieđihit dan diggái ovddalgihtii.
Duopmo celko dábálaččat diggečoahkkima loahppas.