Vánhenriidoáššit

Don sáhtát doalvut ášši duopmostullui jus leahppi soahpatmeahttunvuođat mat gusket

• váhnenovddasvástádussii
• gean luhtte mánná galgá orrut bissovaččat
• ovttastallamii mánáin

Duopmostuolut sáhttet veahkehit čoavdit nákku soabahemiin dahje mearridit dan duomuin. Riekti geahččala álo gávdnat dan čovdosa mii lea buoremus mánnái.

Ovdal go sáhtát mannat áššái

Dus ferte leat soabahanduođaštus oažžut ášši gieđahallot diggegottis. Dát máksá ahte fertebeahtti ovttaoaivilii geahččalit boahtit unnimusat diimmu. Buot bearašsuodjalankantuvrrat fállet gitta 7 diimmu  friddja soabaheami.

Maiddái báhpat, advokáhtat, psykologat dahje fágaolbmot virgáduvvon almmolaš dearvvašvuođa- ja sosiálaásahussii dahje PP-bálvalussii sáhttet leat dohkálaš soabaheaddjit. Luhtte
Bufetatas (Barne-, ungdoms- og familieetaten)(Mánáid-, nuoraid ja bearašetáhta) gávnnat don dohkkehuvvon váhnensoabaheddjiid/soabahankantuvrraid ja guđiid dáhpáhusain gáibiduvvo soabahanduođaštus.

Ná manat áššái

Go dudnos lea soabahanduođaštus, sáhtát don mannat áššiin viidáseappot duopmostullui. Dan dahkkojuvvo stevdnenskoviin maid deavddát ja sáddet duopmostullui gos mánná ássá.

Duopmostuollu sádde stevdnema nuppi váhnemii, gii ferte sáddet vástádusa dasa.

 Ii dárbbaš geavahit advokáhta. Maŋimusas juohke skovis gávnnat bagadallama. Jus dárbašat veahki deavdit skovi, sáhtát válddit oktavuođa iežat diggegottiin.

Stevdnema skovvi váhnennákkuin (PDF)

Vástideami skovvi  váhnennákkuin (PDF)

Olu máksá?

Don it mávsse váhnenriidoáššiin riektegoluid.  Stáhta gokčá maiddái dulkon goluid. Muhto dat sáhttet eará golut boahtit, maid fertet vuhtiiváldit. Dát lea sorjavaš olu áššiin:

Lea go dus riekti friddja riekteveahkkái?

Váhnenriidduin sáhtát ohcat friddja riekteveahki jus dus lea vuollegis dienas dahje opmodat.   Don gávnnat eambbo dieđuid ja ohcanskovi dás sivilrett.no .

Friddja riekteveahkki sisttisdoallá:

Veahki advokáhtas ovdal go ášši boahtá duopmostullui (friddja láhkaveahkki). Don (dahje advokáhta) fertebeahtti ohcat Stáhtahálddašeaddjis friddjariekteráđi.  
Advokáhta veahkki go ášši galgá gieđahallot duopmostuolus (friddja áššejođiheapmi). Friddja áššejođiheapmi gokčá dábálaččat goluid dušše du iežat advokáhttii. Don ozat duopmostuolus friddja áššejođiheami.
Jus dus lea alit sisaboahtu, sáhtát ohcat Stáhtahálddašeaddjis garvit njuolggadusa. Jus it oaččo friddja riekteviehkki, fertet ieš gokčat iežat advokáhttagoluid.

Jus ášši gieđahallo soabaheapmin

Jus sihke don ja nubbi váhnen háliideahppi geahččalit soabaheami, sáhttá dat hirbmadit unnidit goluid.  Olles soabahanproseassas máksá stáhta vejolaš veahki ovddas áššedovdi psykologas. Jus eahppi boađe ovtta oaivilii soabahemiin, gohčču riekti ođđa riektečoahkkimii (Váldošiehtadallan)

Jus ášši gieđahallo válddošiehtadallamis

Váldošiehtadallamis sáhttá leat vejolaš duopmostuolus viežžat raportta áššedovdi psykologas. Dalle leat váhnemat geat dábálaččat galget gokčat goluid. Dudno sáhttet dáhttut máksit ovdagihtii.

Jus vuoittáhalat áššis, soaittát šaddat máksit vuostebeali advokáhta goluid. Don sáhtát maid dubmehallat máksit áššedovdi barggu.

Dát dáhpáhuvvá duopmostuolus

Vuosttaš čoahkkin

Vuosttas čoahkkimis geahččala duopmár gávnnahit mat dudno soahpatmeahttunvuođat leat.

Buot čoahkkimat duopmostuolus lea riektelanjas Don sáhtát boahtit okto dahje fárrolaga advokáhtain.

Duopmár boahtá jearahallat dus iešguđetlágan gažaldagaid. Maid jáhkat mánná háliida ja dárbbaša? Movt doai orrubeahtti? Leago dus bargu, vai váccát go skuvlla? Movt lea bearašdilálašvuohta muđui?

Duoi mearrideahppi áigubeahtti go mannat viidáseappot soabahemiin ja šiehtadeahppi ođđa čoahkkima.

Veahkki fágaolbmos

Ovdal dan vuosttaš čoahkkima rievttis lea dábálaš nammadit áššedovdi. Dat lea fágaolmmoš (ovdamearkka dihte okta psykologa) gii máhttá ollu mánáid birra.

Duopmár oažžu fágalaš veahki áššedovdis gávnnahit mii lea buoremus mánnái.

Áššedovdis lea jávohisvuođageasku, earret eadnái, áhččái ja duopmárii.

Dábálaččat hupmá áššedovdi etniin, áhčiin ja mánáin ruovttus, ja lea maiddái fárus čoahkkimiin duopmostuolus.

Jus riekti háliida diehtit eambbo máná birra, de sáhttá son viežžat dieđuid mánáidgárddis, skuvllas, dearvvašvuođastašuvnnas, doaktáris, mánáidsuodjalusas dahje sosiálabálvalusas. Dávjjimusat lea áššedovdi gii bargá dán.

Eadni dahje áhčči sáhttiba maiddái viežžat dakkár dieđuid.

Mánáid rievttit

Go mánná lea 7 jagi lea sus riekti addit cealkámuša (muhto ii geasku)

Go mánnái lea 12 jagi, de galgá riekti deattuhit dan maid mánnái lohká hui olu.

Soabaheapmi duopmostuolus

Soabaheapmi duopmostuolus lea geahččalit čovdosiid muhtun áiggi.

Duopmár jođiha soabahančoahkkimiid.  Áššedovdi lea maiddái aktiivvalaččat fárus. Veahkki áššedovdis álkidahttá buriid čovdosiid gávdnama.

Áššedovdi galleda bearraša oaidnin dihte movt dat manná. Dasto deaivvadeahppi ođđa soabahančoahkkimii. Doai hállabeahtti movt lea mannan. Dábálaš lea čoahkkanit golmma geardde.

Dat sáhttá ádjánit ovdal go eadni ja áhčči šaddaba ovttaoaivilii. Lea deháleabbo jurddašit  máná buoremusa, ja iige nákku váhnemiid gaskkas.

Vuohki maid duopmostuollu atná, gohčoduvvo «Nággu ja soabadeapmi», ja addá dávjá hui buriid bohtosiid.

Riekteášši ja duopmu

Soaitá ahte doai eahppi šatta ovttaoaivilii, vaikko leahppige geahččalan soabaheami olu háviid. Nággu sáhttá leat nu váttis ahte doai eahppi nagot háleštit ovttas. Veahkaváldi, illásteapmi, psykiatriija dahje gárremirkogeavaheapmi sáhttá dahkat veadjemeahttunin luohttit goabbat guoibmáseatte.

Dalle lea buoremus mánnái jus ášši mearriduvvo duomuin. Duopmár dáhttu dalle dávjá vuđolet čielggadeami áššedovdis. Riekteášši (váldošiehtadallan) bistá dábálaččat ovtta beaivvi.

Mii dáhpáhuvvá maŋŋil?

Mihttomearri duopmostuolu gieđahallamiin lea ahte mánás lea oadjebas ja buorre dilli maŋŋil boatkaneami. Máná buoremus lea guovddážis buot das mii geavvá duopmostuolus, ja buot das mii mearriduvvo.

Lea dábálaččat buoremus ahte mánás lea buorre oktavuohta sihke etniin, áhčiin ja bearrašiin muđui. Jus nagodeahppi soahpat čovdosa, šaddá eallin álkit buohkaide.

Jus ii, sáhttá duopmár mearridit gos mánná galgá orrut bissovaččat. Duopmás sáhttá maiddái mearridit ovttastallama ja váhnenovddasvástádusa. Earenoamáš dáhpáhusain sáhttá duopmár mearridit ahte mánná galgá orrut lihka olu eatni ja áhči luhtte.

Veahkki ovttasbargui

Go ášši lea geargan duopmostuolus, de galgá šiehtadus dahje duopmu čuovvoluvvot geavatlaččat. Doai sáhttibeahtti oažžut veahki ovttasbargat viidásit bearašsuodjalankantuvrras. Doai sáhttibeahtti maiddái oažžut ráđiid ja veahki mánáidsuodjalusas.

Ođđa gieđahallan (guoddaleapmi)

Diggegoddi lea vuosttaš riekteásahusa duopmostuollu. Jus it leat ovttaoaivilis duomuin dahje juoga mainna maid diggegoddi lea mearridan, sáhtát gáibidit ođđa gieđahallama lágamánnerievttis.  Maiddái doppe sáhttibeahtti geahččalit soabaheami.